Řízení znalostí (Knowledge Management) - Databáze nejlepších praktik

Úvodní pohled

Znalostní management (řízení znalostí, Knowledge Management - KM) se stal žhavým tématem. Znalosti jsou dnes chápány jako strategicky nejdůležitější zdroj a učení jako strategicky nejdůležitější schopnost podniků a organizací. Pozornost věnovaná znalostem ve světě a jejich řízení ve světě dramaticky roste a týká se mnoha úrovní (např. OECD, World Bank, EU aj.).

Jako první s termínem knowledge worker, tj. pracovník disponující znalostmi, pravděpodobně přišel přední myslitel managementu Peter Drucker. Když Drucker v roce 1993 ve své knize Post-capitalist Society (česky Postkapitalistická společnost, Management Press 1993) předpověděl nutnost řízení znalostí, nebyl rozhodně první. Japonský konzultant Kenichi Ohmae již před Druckerem konstatoval, že nová, teprve se rodící ekonomika bude založena na znalostech. A již Fridrich von Hayek přišel s tvrzením, že nejdůležitějším aktivem společnosti je její schopnost pracovat se svými vědomostmi.

Drucker píše: „Hodnota je nyní vytvářena prostřednictvím produktivity a inovací. Oba tyto faktory představují aplikaci znalostí v pracovním procesu. Vedoucími sociálními skupinami společnosti znalostí budou „kvalifikovaní specialisté“, znalostní manažeři, kteří vědí jak alokovat poznatky a vědomosti, aby bylo dosaženo jejich produktivního využití - stejně jako kapitalisté věděli, jak produktivně využít kapitálu.“