Řízení znalostí v organizaci

1. Úvod do tématu
• Jelikož společnost v posledních letech stále více prochází změnami, musí se podnik neustále tomuto měnícímu se prostředí přizpůsobovat, připravovat se na další změny, respektovat nové trendy a využívat všech možností, které doba nabízí. Organizace potřebují udržet své postavení na trhu, proto musí hledat způsoby, jak být konkurenceschopné. Hlavním předpokladem pro získání výhody je i znalostní management, tedy kvalita lidí, které má firma k dispozici. Znalostní management je nástroj pro zpřístupňování stávajícího a generování nového znalostního kapitálu
• V zemědělské společnosti byla nejdůležitější půda a fyzická práce, v průmyslové společnosti potom kapitál. Přechodem z industriální společnosti k dnešní společnosti došlo ke změně systému tvorby bohatství. V dnešní globální společnosti dochází k vzestupu lidského kapitálu. Člověk se stává nositelem intelektuálního kapitálu (tedy i znalostí) a stává se tak nejdůležitějším prvkem podniku a základem úspěchu společnosti. Lidské zdroje jsou unikátní a jedinečný zdroj úspěchu firmy. Výkonnost a úspěch firem závisí ve velké míře právě na lidech, kteří v nich pracují
• Podle Trunečka prošel člověka v organizaci třemi etapami:
člověk - stroj - Taylor - vědecké řízení, Ford - pásová výroba - málo pohybů, pečlivě naučené, rutina, žádné velké dovednosti ani kvalifikace, dělníci jako nemyslící stroje vykonávající přesně svoji práci, lidské vlastnosti pro výrobu škodlivé
člověk - zdroj - Fayol - vědecké řízení stále + ale důraz na morálku, Mayo - poprvé lidská stránka výroby - výkon dělníků vyšší, pokud měli pocit, že se o ně vedení zajímá, neformální pracovní skupiny, v podnikové praxi - personální administrativa, v tržním hosp - personální management
člověk - znalost - smývání tradiční hranice mezi bílými a modrými (dělníci) límečky - přesouvání znalostí i mezi dělníky, dělení na znalostní a obslužné pracovníky (Mintzberg)
(Truneček - Znalostní podnik ve znalostní organizaci)