Ruth Benedictová - Kulturní vzorce

I. Věda o zvycích
Antropologie studuje člověka jako tvora společenského. Zabývá se:
- lidským chováním a tím, jak je toto chování utvářeno tradicí
- zvyky v různých kulturách a způsobem, jakým ovlivňují životy jednotlivců, kteří ji tvoří
Důležité je přitom vyvarovat se upřednostňování jednoho (vlastního) sociálního schématu před druhým (str.18). To je velmi těžké - každý člověk je od narození formován společností t.j. přebírá její hodnoty, zvyky, tradice a stává se tak vlastně jejím produktem. Odtud také pochází etnocentrismus (str.23) - členové každé kultury mají tendenci nazývat lidmi pouze sami sebe a vlastní kulturu považovat za normu. Projevy člena cizí kultury jsou pak chápány jako odchylky či anomálie (povýšenecký postoj k jiné rase - nacionalismus)

"Člověk přitom není biologickou konstitucí předurčen k některé konkrétní variantě chování" (....) "kultura není předávána geneticky"(str.25) To, co lidi spojuje, je právě a jen kultura - tedy myšlenky a standardy, které sdílejí.

Hlavním požadavkem výzkumu kultury je založit ho na širokém spektru možných kulturních forem (přičemž jedna z nich je i naše vlastní, leží však na stejné úrovni jako ostatní) - jedině tak lze kulturně podmíněné chování odlišit od toho, které společné celému lidstvu (str. 27).

Z tohoto pohledu je podle Benedictové nejpřínosnější studium primitivních společností, které měly díky své relativní izolovanosti celá staletí na rozvíjení vlastních kulturních témat a vzorců. "Je to jediná laboratoř společenských forem, kterou máme nebo mít budeme (str.27). Jejich další výhodou je, že problémy jsou tu zasazeny do jednodušších poměrů - tradice kultury je natolik prostá, že dostává podobu jediného jasně vymezeného všeobecného vzorce. V takovém prostředí lze vzájemné vztahy jednotlivých rysů odhadnout mnohem lépe, než v komplikovaných západních společnostech.