Slované a Evropa na počátku 21. století

Úvodem

Téma Slované a Evropa na počátku 21. století vychází z odborného zaměření Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, tedy z filologicko-areálového studia slovansko-neslovanské Evropy a z dosavadních badatelských projektů. Zatímco předchozí byly zaměřeny spíše na komplexní pohled na slovanské národy, jejich jazyky a jejich kulturní a literární produkty v rámci Evropy a dotvářející se Evropské unie. rento se koncentruje spíše na aktuální dění v slovanském světě v souvislosti s Evropou a EU na počátku 21. století. Ve vztahu k Evropské unii se slovanské země rozdělily: zatímco západní Slované se stali součástí EU (Česká republika. Slovensko. Polsko), z jižních Slovanu to jsou pouze Slovinci (navíc postupně více či méně intenzivně a více či méně úspěšně unikající z Balkánu do kulturně politického prostoru slovansko-neslovanské střední Evropy) a Bulhaři, i když se postupně počítá se všemi zeměmi balkánského areálu. Jiná je situace východních Slovanů: zatímco o Ukrajinu se svádí vnitřní i vnější boj. tedy o její politicko-ekonomickou orientaci, mimo stojí Rusko, které jako velmoc je jakoby samostatným partnerem (někteří říkají, že Evropa. USA. Čína a Rusko jsou dokonce samostatné mocenské ..kontinenty") a součástí sdružení ekonomicky a politicky nejsilnějších zemí G 8. Naopak Bělorusko se svým autoritativním režimem prezidenta Lukašenka snažícím se - nehledě na dočasné vývojové peripetie, například surovinovou (ropnou) - o ekonomicko-politickou unii s Ruskem, je z těchto procesů vyloučeno a svým způsobem stavěno na pranýř. Z těchto politických realit vychází také deskripce současného stavu. resp. jejich jazykově kulturních konotací, které se snažíme nastínit a v nichž odkazujeme na cizojazyčnou, ale také dostupnou českou literaturu a internetová zdroje.