Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Studijní materiál » Současná a připravovaná opatření rodinné politiky v zemích střední Evropy
Současná a připravovaná opatření rodinné politiky v zemích střední Evropy
«»
| Přípona |
Typ studijní materiál |
Stažené 0 x |
| Velikost 1,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11957 |
| Poslední úprava 23.04.2018 |
Zobrazeno 997 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Fakulta sociálních studií
- Kategorie:Humanitní vědy » Sociální vědy
- Předmět:Rodinná politika
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:108 stran
1 CÍLE A NÁSTROJE RODINNÝCH POLITIK
Prosperita současných společností se primárně odvozuje od kvality a možností rozvoje lidského kapitálu, který se tvoří, kultivuje a vzrůstá především v dobře fungující rodině. Tato obecně platná a praxí ověřená teze logicky znamená, že společnost aspirující na svůj rozvoj se musí seriozně věnovat podmínkám a prostředí v němž se tento kapitál vzniká, v němž se vyvíjí a v němž vzrůstá.
V prostoru Střední Evropy se převážně pracuje s rodinnou politikou především ve smyslu určitých opatření, částečně zděděných z minulosti a určitým způsobem modifikovaných, která jsou více či méně úspěšná. Často se vyznačují nekomplexností, značnou nekoordinovaností a spíše naznačují, že stávající rodinná politika je chápána převážně jako politika pečovatelská a podpůrná, která je více méně spojována jen s ochrannými aspekty sociální politiky. Přitom to není nevůle mít komplexní a koordinovanou rodinou politiku, ale příčinou stávajícího stavu je především složitost a náročnost samotného tématu rodiny a rodinné politiky a jejího místa ve společnosti v období měnícího se životního stylu a proměn rodinného chování v transformujících se zemích Střední Evropy, kde se trendy prosazující se v Západní Evropě v průběhu zhruba třiceti let, koncentrovaly v dynamicky se prosazující proměny rodinného chování v posledních patnácti letech. Další skutečností, ovlivňující obsah rodinné politiky a jejích nástrojů jsou měnící se podmínky v souvislosti s transformačními procesy. Svoji roli ale zřejmě hraje i chybějící vůle a nedostatečná odvaha politiků zaujmout k některým aspektům rodiny a tvorby prorodinného klimatu dostatečně jasná a zřetelná stanoviska.
Všeobecně pojato, je vypracování určitého konceptu rodinné politiky podle našeho názoru procesem, v němž nutně musí participovat a spolupracovat celá řada subjektů a musí se v něm také střetávat různá odborná hlediska - sociální, psychologická, etická, náboženská, právnická, výchovná, ekonomická - a zájmy, zejména subjektů různého politického či ideového zaměření, a především i zájmy, potřeby a postoje samotných rodin. Tvorba konceptu rodinné politiky je podle našeho mínění otázkou účelného dialogu široké škály všech zúčastněných, v němž by na základě konfrontace jejich hledisek, postojů a potřeb postupně docházelo i k určitému odbornému i občansko-politickému a ekonomicky průchodnému konsensu o podobě žádoucí rodinné politiky.
Prosperita současných společností se primárně odvozuje od kvality a možností rozvoje lidského kapitálu, který se tvoří, kultivuje a vzrůstá především v dobře fungující rodině. Tato obecně platná a praxí ověřená teze logicky znamená, že společnost aspirující na svůj rozvoj se musí seriozně věnovat podmínkám a prostředí v němž se tento kapitál vzniká, v němž se vyvíjí a v němž vzrůstá.
V prostoru Střední Evropy se převážně pracuje s rodinnou politikou především ve smyslu určitých opatření, částečně zděděných z minulosti a určitým způsobem modifikovaných, která jsou více či méně úspěšná. Často se vyznačují nekomplexností, značnou nekoordinovaností a spíše naznačují, že stávající rodinná politika je chápána převážně jako politika pečovatelská a podpůrná, která je více méně spojována jen s ochrannými aspekty sociální politiky. Přitom to není nevůle mít komplexní a koordinovanou rodinou politiku, ale příčinou stávajícího stavu je především složitost a náročnost samotného tématu rodiny a rodinné politiky a jejího místa ve společnosti v období měnícího se životního stylu a proměn rodinného chování v transformujících se zemích Střední Evropy, kde se trendy prosazující se v Západní Evropě v průběhu zhruba třiceti let, koncentrovaly v dynamicky se prosazující proměny rodinného chování v posledních patnácti letech. Další skutečností, ovlivňující obsah rodinné politiky a jejích nástrojů jsou měnící se podmínky v souvislosti s transformačními procesy. Svoji roli ale zřejmě hraje i chybějící vůle a nedostatečná odvaha politiků zaujmout k některým aspektům rodiny a tvorby prorodinného klimatu dostatečně jasná a zřetelná stanoviska.
Všeobecně pojato, je vypracování určitého konceptu rodinné politiky podle našeho názoru procesem, v němž nutně musí participovat a spolupracovat celá řada subjektů a musí se v něm také střetávat různá odborná hlediska - sociální, psychologická, etická, náboženská, právnická, výchovná, ekonomická - a zájmy, zejména subjektů různého politického či ideového zaměření, a především i zájmy, potřeby a postoje samotných rodin. Tvorba konceptu rodinné politiky je podle našeho mínění otázkou účelného dialogu široké škály všech zúčastněných, v němž by na základě konfrontace jejich hledisek, postojů a potřeb postupně docházelo i k určitému odbornému i občansko-politickému a ekonomicky průchodnému konsensu o podobě žádoucí rodinné politiky.
Klíčová slova:
rodinná politika
Maďarsko
Německo
rodinné podniky
Polsko
podpora rodiny
sociální pojištění
Obsah:
- Obsah 2
1 Cíle a nástroje rodinných politik 5
1.1. Rodina z hlediska utváření koncepce rodinné politiky 8
1.2. Pojetí rodinné politiky a její cíle a nástroje podpory rodin 16
2 Maďarsko 19
2.1. Současné nástroje a opatření podpory rodiny v rámci rodinné politiky 19
2.1.1. Legislativní opatření 22
2.1.2. Nelegislativní a institucionální podpora rodiny 36
2.2. Faktická účinnost současných nástrojů a opatření 39
2.3. Připravované nástroje a opatření včetně problémů, které mají řešit, reakce vlády na změny prostředí 44
2.3.1. Program 100 kroků 44
2.3.2. Návrhy daňových změn 46
2.4. Zapojení různých sektorů 47
2.5. Míra reakce na probíhající změny ve formách rodinného života a vládní ochota reagovat na změny rodinných forem 47
2.6. Koordinace tvorby rodinné politky a institucionální zajištění 48
2.6.1. INSTITUCIONÁLNÍ STRUKTURA 48
2.7. Formy monitorování 48
3 Německo 49
3.1. Obecná charakteristika systému sociální ochrany v Německu 49
3.1.1. Základní nástin 49
3.2. Současné nástroje rodinné politiky 51
3.2.1. Daňový systém a jeho vazba na podporu rodin 51
3.2.2. Dávkový systém a jeho vazba na podporu rodiny 54
3.2.3. Další formy podpory rodin 56
3.3. Formulované, zamýšlené a připravované nástroje a opatření 58
3.4. Účinnost rodinné politiky 58
3.5. Zamýšlené a připravované nástroje a opatření podpory rodiny 59
3.6. Rozsah jednotlivých sektorů společnosti na podpoře rodiny 60
3.7. Politická vůle reagovat v rámci zamýšlených a připravovaných opatření na probíhající změny v rodinném životě 61
3.8. Formy koordinace tvorby rodinné politiky v jednotlivých státech a jak je zajištěna institucionálně 61
4 Polsko 62
4.1. Obecná charakteristika polského systému sociální ochrany 62
4.2. Současné nástroje rodinné politiky 63
4.2.1. Daňový systém a jeho vazba na podporu rodin 63
4.2.2. Dávkový systém a jeho vazba na podporu rodiny 64
4.2.3. Další formy podpory rodin 66
4.3. Zamýšlené a připravované nástroje 67
4.4. Podíl jednotlivých sektorů na podpoře rodin 68
4.5. Reakce rodinné politiky na vývoj ve společnosti 69
4.6. Formy koordinace tvorby rodinné politiky a monitorování 69
5 Rakousko 70
5.1. Současné nástroje a opatření podpory rodiny v rámci rodinné politiky 70
5.2. Legislativní opatření 72
5.2.1. Dávky podporující rodiny (popis a podmínky přiznání) 72
5.2.2. Daňová podpora 75
5.3. Nelegislativní a institucionální podpora rodiny 81
5.4. Faktická účinnost současných nástrojů a optaření 84
5.5. Připravované nástroje a opatření včetně problémů, které mají řešit 87
5.6. Zapojení různých sektorů 89
5.7. Míra reakce na probíhající změny ve formách rodinného života a vládní ochota reagovat na změny rodinných forem 91
5.8. Koordinace tvorby rodinné politky a institucionální zajištění 92
5.9. Formy monitorování 93
6 Slovensko 94
6.1. Obecná charakteristika slovenského systému sociální ochrany 94
6.2. Současné nástroje rodinné politiky 95
6.2.1. Daňový systém a jeho vazba na podporu rodin 95
6.2.2. Dávkový systém a jeho vazba na podporu rodiny 95
6.2.3. Další formy podpory rodin 96
6.3. Zamýšlené a připravované nástroje 97
6.4. Podíl jednotlivých sektorů na podpoře rodin 98
6.5. Reakce rodinné politiky na vývoj ve společnosti 99
6.6. Formy koordinace tvorby rodinné politiky a monitorování 99
7 Slovinsko 100
7.1. Obecná charakteristika slovinského systému sociální ochrany 100
7.1.1. Příspěvky na sociální pojištění 100
7.2. Současné nástroje rodinné politiky 102
7.2.1. Daňový systém a jeho vazba na podporu rodin 102
7.2.2. Dávkový systém a jeho vazba na podporu rodiny 103
7.2.3. Další formy podpory rodin 106
7.3. Formy koordinace tvorby rodinné politiky v jednotlivých státech a její institucionální zajištění 106
7.4. Formulované, zamýšlené a připravované nástroje a opatření 107