Stát a společnost

Aristotelův člověk jako tvor společenský (zoon politikon) se obvykle seberealizuje ve společnosti prostřednictvím organizovaných subjektů určitého druhu. A to často těch, pro něž je typický veřejně zájmový charakter jejich působení. Povaha tohoto působení předpokládá určitou (mnohdy specifi ckou) podobu, s ní spojený vliv, možnosti a tomu odpovídající činnost. Jedním z charakteristických rysů takových subjektů je zejména určitý mediační charakter, pod nímž se obvykle rozumí zajišťování srovnatelných podmínek pro seberealizaci jednotlivců a pro vytváření stavu obecného dobra ve společnosti. Tato zprostředkující funkce současně předpokládá nejen schopnost tvorby všeobecně závazných pravidel chování, ale také způsobilost zajistit jejich realizaci. Mezi těmito nositeli veřejné mediační funkce ve společnosti náleží nejvýraznější úloha státu.

Stát - jako obecně politická forma organizace společnosti - je považován nejen za historicky, sociologicky a politicky popsatelný jev, ale jedná se především o skutečnost institucionální a právní.