Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Home » Studijní materiál » Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice
Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice
«»
| Přípona |
Typ studijní materiál |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10553 |
| Poslední úprava 24.07.2017 |
Zobrazeno 1 169 x |
Autor: quadra |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Západočeská univerzita v Plzni
- Fakulta:Fakulta filozofická
- Kategorie:Přírodní vědy » Ekologie a environmentalistika
- Předmět:Policy analýza
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:27 stran
1. ÚVOD
Zlepšení stavu životního prostředí je jednou z nejvyšších priorit vlády České republiky v procesu přípravy ke vstupu České republiky do Evropské unie a bude jednou z nejsložitějších oblastí při přijímání ČR do Evropské unie. Vláda si je vědoma, že trvalá péče o životní prostředí úzce souvisí se stavem environmentálního vědomí a vzdělanosti obyvatel a usiluje, aby se Česká republika stala plnohodnotným partnerem splňujícím vstupní podmínky Evropské unie. Po politických změnách v roce 1989 vypracovalo MŽP ČR návrh usnesení vlády, schválené pod č. 232/1992, ke strategii státní podpory ekologické výchovy na 90. léta.
Na základě usnesení vlády č. 232/1992 dosud plní Ministerstvo životního prostředí úlohu odborného garanta environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále EVVO) a je odpovědné za koordinaci a kontrolu jeho plnění. Neméně významná úloha náleží MŠMT, protože má ve svých rukou naši budoucnost, totiž kompetence pro vzdělávání a výchovu dětí a mládeže v období školní docházky. Na ústřední úrovni jsou za jednotlivé úkoly usnesení dále odpovědna příslušná ministerstva*), na nižších úrovních řízení zabezpečují tuto úlohu příslušné články veřejné správy.
Praxe prokázala systémové nedostatky usnesení vlády č. 232/1992 pro řešení úkolů tak významného nástroje, jakým bezpochyby EVVO je, a vyvolala tlaky veřejné správy i zainteresované veřejnosti na hledání výraznější formy podpory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Situace byla zčásti řešena zapracováním § 13 do zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, který nabyl platnosti 1. července 1998. Zákon odpovídá současným požadavkům Evropské unie (EU), neboť je plně harmonizován s příslušnou směrnicí č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí.
Podle § 13 citovaného zákona je povinno Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dalšími ústředními orgány podporovat osvětu, výchovu a vzdělávání široké veřejnosti v oblasti ochrany životního prostředí se zvláštním zaměřením na výchovu dětí a mládeže.
Zlepšení stavu životního prostředí je jednou z nejvyšších priorit vlády České republiky v procesu přípravy ke vstupu České republiky do Evropské unie a bude jednou z nejsložitějších oblastí při přijímání ČR do Evropské unie. Vláda si je vědoma, že trvalá péče o životní prostředí úzce souvisí se stavem environmentálního vědomí a vzdělanosti obyvatel a usiluje, aby se Česká republika stala plnohodnotným partnerem splňujícím vstupní podmínky Evropské unie. Po politických změnách v roce 1989 vypracovalo MŽP ČR návrh usnesení vlády, schválené pod č. 232/1992, ke strategii státní podpory ekologické výchovy na 90. léta.
Na základě usnesení vlády č. 232/1992 dosud plní Ministerstvo životního prostředí úlohu odborného garanta environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále EVVO) a je odpovědné za koordinaci a kontrolu jeho plnění. Neméně významná úloha náleží MŠMT, protože má ve svých rukou naši budoucnost, totiž kompetence pro vzdělávání a výchovu dětí a mládeže v období školní docházky. Na ústřední úrovni jsou za jednotlivé úkoly usnesení dále odpovědna příslušná ministerstva*), na nižších úrovních řízení zabezpečují tuto úlohu příslušné články veřejné správy.
Praxe prokázala systémové nedostatky usnesení vlády č. 232/1992 pro řešení úkolů tak významného nástroje, jakým bezpochyby EVVO je, a vyvolala tlaky veřejné správy i zainteresované veřejnosti na hledání výraznější formy podpory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Situace byla zčásti řešena zapracováním § 13 do zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, který nabyl platnosti 1. července 1998. Zákon odpovídá současným požadavkům Evropské unie (EU), neboť je plně harmonizován s příslušnou směrnicí č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí.
Podle § 13 citovaného zákona je povinno Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dalšími ústředními orgány podporovat osvětu, výchovu a vzdělávání široké veřejnosti v oblasti ochrany životního prostředí se zvláštním zaměřením na výchovu dětí a mládeže.
Klíčová slova:
definice
terminologie
veřejná správa
odborní pracovníci
environmentální vzdělávání
Obsah:
- 1. Úvod 4
2. Definice a terminologie 5
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (evvo) 5
Udržitelný rozvoj 5
INformování veřejnosti 5
Ochrana životního prostředí 6
3. Východiska 6
4. Současný stav 7
Zajištění evvo ze strany státu 7
VEřejná správa 7
Školství 7
Environmentální vzdělávání a osvěta v podnikové sféře 8
Evvo veřejnosti 8
5. Obecné cíle a nástroje 9
5.1. Cíle 9
5.2. Nástroje 9
5.2.1. Legislativní nástroje 9
5.2.2. Ekonomické nástroje 10
5.2.3. Institucionální nástroje 10
5.2.4. Informační a dobrovolné nástroje 11
6. Veřejná správa 11
6.1. Cíle 11
6.2. Cílové skupiny 11
6.3. Aktivity 11
6.4. Úkoly 12
6.4.1. Na ústřední úrovni 12
6.4.2 Na regionální úrovni 12
6.4.3. Na okresní úrovni 12
6.4.4. Na místní úrovni i - v pověřených obecních úřadech 13
6.4.5. Na místní úrovni ii - doporučení pro ostatní obecní úřady 13
7. Děti, mládež, pedagogičtí a odborní pracovníci 14
7.1. Cíle 14
7.2. Oblasti 14
7.2.1. Environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže 14
Environmentální výchova dětí v předškolním věku 15
Environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže základních, středních a vyšších odborných škol 15
Environmentální vzdělávání a výchova vysokoškolských studentů 16
7.2.2. Příprava odborníků pro péči o životní prostředí a udržitelný rozvoj 16
7.2.3. Příprava učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro environmentální vzdělávání 18
7.2.4. Výzkum a vývoj specializovaný na oblast evvo 18
8. Environmentální vzdělávání a osvěta v podnikové sféře 19
8.1. Cíle 19
8.2. Cílové skupiny 19
8.3. Aktivity 19
8.3.1. Okruhy aktivit 20
8.3.2. Doporučené aktivity a metody 20
9. Informace, osvěta a poradenství pro veřejnost 21
9.1. Cíle 21
9.2. Oblasti 21
9.2.1. Informace z oblasti životního prostředí a aktivity podporující zájem a povědomí o životním prostředí 21
9.2.2. Environmentální poradenství 22
9.2.3. Zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí 23
10. Shrnutí - závěry 24
Tabulka: přehled vzájemné spolupráce a metodických odpovědností ve vztahu k cílovým skupinám 25
11. Použité zkratky 26
12. Seznam příloh 26