Popis:
1. Pojem evropského, komunitárního a unijního práva: pilířová struktura,
integrace, supranacionalita, mezivládní spolupráce
evropské právo v širokém smyslu znamená právo evropských regionálních organizací (např. Rada Evropy,
OBSE - Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, OECD - Organizace pro ekonomickou spolupráci a
rozvoj, kterou tvoří evropské státy + USA + Kanada, EFTA - zóna volného obchodu)
evropské právo v užším smyslu je právo Evropské unie (komunitární + unijní právo)
evropské právo v nejužším smyslu je pouze komunitární právo, což je právo Evropských společenství (ES,
Euratom a do roku 2002 ESUO)
I. supernacionální (nadnárodní) právo - evropské právo v nejužším smyslu - komunitární právo, právo ES - dochází k přenosu suverenity na ES
II. mezinárodní mechanismus - Maastrichtská smlouva - zahraniční a bezpečnostní politika
III. mezinárodní mechanismus - justiční a policejní spolupráce v trestních
II. a III. - rovná spolupráce států
První pilíř má tzv. supranacionální neboli nadnárodní charakter. To znamená, že členské státy EU delegují na ES/EU část své národní suverenity. V oblastech, které vymezuje Smlouva, jsou pak společné zájmy členských zemí uskutečňovány prostřednictvím orgánů ES/EU. Nejdůležitější z nich jsou Rada, Parlament, Komise a Soudní dvůr. Podle Smlouvy může být většina rozhodnutí přijímána tzv. kvalifikovanou většinou - rozhodnutí jsou schválena i tehdy, když několik členských zemí hlasuje proti. Na rozdíl od jiných mezinárodních organizací tak stát může být někdy vázán pravidlem, pro jehož přijetí nehlasoval. Důležitá rozhodnutí však musí být schválena jednomyslně.
ES, narozdíl od EU jako takové, má právní subjektivitu a v některých oblastech může uzavírat mezinárodní smlouvy. Má také vlastní právní řád, pro který se používá francouzský termín acquis communautaire. Acquis je nadřazen národnímu právu členských zemí.
Klíčová slova:
právo
integrace
supranacionalita
spolupráce
organizace
Obsah:
- 1. Pojem evropského, komunitárního a unijního práva: pilířová struktura, integrace, supranacionalita, mezivládní spolupráce
2. Vývoj evropské integrace: Schumannova deklarace, zakládající smlouvy, Maastricht, Amsterodam, Nice, ústavní smlouva, Lisabon
3. Členství v EU: pojem členství, obsah členství, možnosti ukončení členství v ES/EU, zásada loajality, subsidiarita a proporcionalita, ústavní řešení v ČR
4. Charakteristika práva ES a EU: poměr evropského práva k národnímu právu a k mezinárodnímu právu, přímá aplikovatelnost, přímý účinek, princip přednosti, effet utile, nepřímý účinek, odpovědnost členského státu za škodu způsobenou porušením komunitárního práva
5. Systém evropského práva: komunitární a unijní právo, nařízení, směrnice, rozhodnutí, nezávazné akty, innominátní akty, rámcová rozhodnutí, úmluvy
6. Základní orgány: úkoly, smysl a složení, Komise, Rada, Evropský parlament, Evropská rada, ESD, agentury EU, vztah evropských a národních orgánů, role národních paralemntů
7. Systém právní ochrany (systém evropského soudnictví): úkoly a druhy soudnictví, ESD, SPS, soudní komory (SVS a jiné)
8. Druhy řízení před ESD: žaloby na porušení smlouvy, žaloba na neplatnost, žaloba na nečinnost, žaloba na neaplikovatelnost, předběžná otázka
9. Mezinárodní a evropský systém ochrany lidských práv: historický vývoj, mechanismy ochrany, víceúrovňovost ochrany, mezinárodní úmluvy, evropský katalog základních lidských práv, ústavní řešení v ČR
10. Základní práva ES/EU: Základní svobody v právu ES/EU: základní práva jako právní principy, podmínky omezení, Listina základních práv EU, vztah k Evropskému soudu pro lidská práva a k Úmluvě
11. Schengenský a Dublinský systém: vznik a cíle Schengenského systému, současné postavení Schengenského acquis v rámci práva EU, význam Dublinské úmluvy a pozdější úpravy (nařízení) z hlediska společné vízové a azylové politiky EU
12. Policejní spolupráce: právní základy policejní spolupráce, přeshraniční sledování a pronásledování, EUROPOL
13. Justiční spolupráce: EUROJUST, Evropský zatýkací rozkaz