Studijní materiál ke zkoušce na předmět Úvod do komunikačních studií
Popis:
1. Komunikace
Komunikace - základní vymezení
= sociální interakce uskutečňovaná prostřednictvím sdělení
(= sdělování, směna a distribuce informací + jejich sdílení v sociálním prostoru)
- klíčovým nástrojem komunikace symbol - standardizovaný znak vyjadřovaný v rámci zavedených konvenčních pravidel komunikace (znakový systém - kód)
- rozlišujeme tedy složku sémantickou (významovou - sdělovaný význam) a syntaktickou (problematika komunikačních kanálů, kapacity, šumů či redundance...)
- komunikace tedy zahrnuje znaky a kódy:
- znak
- forma artefaktu jednání
- reprezentuje jiný fenomén
- označující konstrukt
- stojí za něco jiného
- kód
- systém znaků
- tvoří silnější kulturní nástroje výkladu reality
- řídí se pravidly, díky nimž jej lze dekódovat
- vysílání, přijímání znaků i kódů je postaveno na předpokladu sociálních vztahů
- komunikace tvoří centrální bod života každé kultury; kultura stojí na komunikaci; studium komunikace v kontextu studia kultury
- médium = nástroj pro sdělování informací, jejich uskladnění nebo transport; efektivní pohyb informací v čase i prostoru ale předpokládá právě standardizaci znaků a znakového systému
Klíčová slova:
komunikace
centrismy
sémiotická škola
kódy
mechanismus
označování
Obsah:
- 1. Komunikace
2. Vývoj komunikace
3. Centrismy - grafocentrismus, logocentrismus, fonocentrismus
4. Základní komunikační školy: procesuální a sémiotická škola
4. Procesuální škola - základní komunikační modely a teorie
5. Sémiotická škola - sémiotika a základní modely
6. Znaky a významy - de Saussure
7. Kódy
8. Mechanismus označování - Barthes
9. Sémiotická analýza
10. Struktura zpravodajské narace
O souborech cookie na této stránce
Soubory cookie používáme pro funkční účely, pro shromažďování a analýzu informací o výkonu a používání stránky.