Studijní materiál ke zkoušce z Genetiky

Historie genetiky

1857 - Gregor Johann Mendel (1822 - 1844), rakouský mnich žijící v Brně, začal experimentovat s hrachy. Později se stal známým jako "otec genetiky".
1859 - Anglický biolog Charles Darwin (1809 - 1882) publikoval “O původu druhů,” kde vysvětlil hypotézu o adaptaci forem populací zvířat v čase za nejlepšího využití prostředí a tento proces nazval přirozená selekce.
1863 - Louis Pasteur vynalezl proces pasterizace, kterým se teplem inaktivují mikroorganismy.
1865 - Mendel oznámil a publikoval svou teorii dědičnosti, známou jako Mendelovy principy.
1886 - Holandský botanik Hugo de Vries (1848 - 1935) vytvořil termín "mutace”, když experimentoval s prvosenkami.
1887 - Belgický biolog Eduard van Beneden (1846 - 1910) objevil, že všechny organismy stejného druhu mají stejný počet chromozomů. Objevil také tvoření haploidních buněk během buněčného dělení spermie a vajíčka.
1892 - Německý fyziolog August Weismann (1834 - 1914) publikoval esej o dědičnosti. Navrhl, že dědičnost je přenášena substancí s „chemickou a molekulární povahou“ a to rovnoměrně od obou rodičů - velmi ovlivnil následující biology. Pohlavní reprodukce generuje nové kombinace dědičných faktorů a že chromozomy musí být nositeli dědičnosti.