Popis:
1. okruh: VÝZVA KRIZE
- dochází k výrazné proměně evropské civilizace - přesněji řečeno ke konci celé epochy, jejíž
vlastností bylo, že byla civilizací evropskou
→ konfrontace s novými otázkami: Když končí tato epocha typicky evropské civilizace, znamená to konec projektu Evropa (toho co také můžeme nazvat jako společný evropský dům)? Znamená to, že kulturní i historická rozmanitost vlastní našemu civilizačnímu okruhu ztrácí svůj integrující prvek - ještě víc - totiž schopnost tvořit jediný domov, stávat se nejen pro rozmanité kultury, ale zejména pro lidi rozmanitých kultur, geografického umístění etc. místem jejich společného „domova“ - ve smyslu existenciálního prostoru, kde člověk může být sám sebou - prostoru, který mu poskytuje možnost existovat tak, jak to odpovídá jeho bytí (obývat svět).
Může mít Evropa ještě evropskou budoucnost?
Mohou se její duchovní a kulturní kořeny ukázat jako dobré i do budoucna?
Když „odumírá“ nebo „tleje“ to, co po posledních 500 let tvořilo pevný kmen Evropy, má strom budoucnost? Lze najít hlubší kořeny než za posledních 500 let? Jsou kořeny stejné a je potřeba je přesadit do nových podmínek? Je to iluze a máme se smířit s tím, že evropská civilizace je minulostí? Je Projekt Evropa pouhá chiméra?
→ je zde plno rozporuplných postojů např. Uznáváme toleranci, ale máme tolerovat i pošlapání nezcizitelných práv člověka? Nepotřebujeme něco, co by zastřešilo tyto rozporuplné názory, které však nemohou koexistovat? Není „Evropa“ jen falešným divadlem hodnot, které nemohou plodně spolupracovat? (př. tolerance X stejná důstojnost všech lidí?)
→ je třeba PTÁT SE PO ZÁKLADECH EVROPSKÉ CIVILIZACE
* V ČEM SPOČÍVÁ KONEC EPOCHY?
Znamená 20. století zánik Západu a jeho základních hodnot?
Porážka Třetí říše - dojem, že západní civilizace nekončí ve své kontinuitě X Západ vítězí díky
spojenectví se Stalinem, velkou totalitou 20. století
Klíčová slova:
ústava
Platon
EU
krize Evropy
řecká racionalita
Obsah:
- 1. Výzva krize
2. Otázka po kořenech Evropy a její duchovní povaze
3. Platónův přínos k hledání evropské „ústavy“ - kritérium věrnosti ontologické a axiologické „ústavě“ (konstituci) člověka
4. Spekulativní mentalita Řecka jako základ evropské kultury
5. Řecká racionalita jako základ vědy
6. Objev člověka a péče o duši
7. Biblický antropocentrismus a pojetí člověka jako „obrazu Božího“
8. Křesťanské pojetí člověka - člověk jako „Boží dítě“ a osoba
9. Důsledky pojetí člověka jako osoby pro společenský život
10. Strukturální souvislost pojmu člověka jako osoby s pojetím Boha jako osoby
11. Nová idea vědy a nebezpečí scientismu
12. Analogie mezi vědou a psanou kulturou v novověké epoše - odtržení od základů a následná
krize
Zdroje:
- Přednášející dr. Jan Hojda
- PdF UHK
- Katedra kulturních a náboženských studíí
- Obor Transkulturní komunikace