Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Trestní právo procesní - materiály na zkoušku
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 6 x |
| Velikost 1,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5171 |
| Poslední úprava 23.02.2015 |
Zobrazeno 1 326 x |
Autor: techplanet |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
91,5% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Trestní právo procesní
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:127 stran
1. POJEM TRESTNÍHO ŘÍZENÍ A TRESTNÍHO PRÁVA PROCESNÍHO
• účel trestního práva procesního navazuje na účel trestního práva hmotného, které vymezuje znaky trestných činů, tyto trestné činy postihuje tresty a stanoví ochranná opatření
• na konkrétní posuzované případy je trestní právo vždy uplatňováno donucovací mocí státu.
• Trestní právo procesní pak upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestných a rozhodování o nich a při výkonu rozhodnutí, čímž upravuje tzv. trestněprocesní vztahy vznikající v trestním řízení mezi jeho subjekty
• Orgány činné v trestním řízení jsou uvedeny v v § 12 odst.1 tr.řádu:
• Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán.
• úkolem orgánů činných v trestním řízení je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, a je-li tomu tak, rozhodnout o potrestání pachatele a rozhodnutí vykonat, případně jeho výkon zařídit. Vedle toho plní další úkoly, uvedené v § 1 odst.1 tr.řádu:
§ 1
Účel zákona
(1) Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.
• orgány činné v trestním řízení musí zachovávat ve své činnosti určitý zákonem stanovený postup, vymezený jednak v § 1, odst.1 tr.řádu a § 2 odst. 1 tr. řádu:
• Nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.
• trestní právo procesní stanoví tedy prostředky, které tyto orgány jsou oprávněny, popř. povinny použít k realizaci trestního práva hmotného a současně určuje dovolenou míru omezení občanských práv a svobod osob, jichž se realizace těchto prostředků dotýká. Těmto osobám tak zajišťuje ochranu před neodůvodněnými zásahy do těchto svobod.
• Součástí trestního řízení je i účast dalších osob, zúčastněných na trestním řízení, např. obviněného, jeho obhájce, poškozeného, zájmového sdružení občanů, svědka, znalce
• Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, popř. i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, jehož úkolem je náležitě zjistit, zda byl trestný čin spáchán, a je-li tomu tak, zjistit jeho pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření, učiněné rozhodnutí vykonat, popř. jeho výkon zařídit, dále působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti a k výchově občanů.
• Trestní právo procesní je odvětví práva, které chrání před trestnými činy zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob tím, že upravuje postup orgánů činných v trestním řízení, popř. i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, při zjišťování trestných činů, při rozhodování o nich a při výkonu rozhodnutí a při předcházení a zamezování trestné činnosti. Tím upravuje trestní právo procesní také vzájemné procesní vztahy těchto orgánů a osob.
• V trestním řízení vznikají trestněprocesní vztahy, což jsou trestním právem upravené vztahy mezi subjekty trestněprocesních práv a povinností. Tyto vztahy mohou vzniknout jen v rámci trestního řízení.
• Základním trestněprocesním vztahem je vztah mezi orgánem činným v trestním řízení a osobou, proti níž se trestní řízení vede, tento právní vztah vzniká obviněním z trestného činu.
• Od trestněprocesního právního vztahu mezi orgány činnými v trestním řízení a osobou, proti které se vede trestní řízení, je třeba rozlišovat trestněprávní vztah mezi státem a pachatelem, kde právní skutečností je spáchání trestného činu. Prvkem tohoto vztahu je oprávnění a zpravidla i povinnost státu uložit pachateli trest a ochranná opatření a povinnost pachatele se tomuto podrobit. Na druhé straně právo pachatele je, aby jeho čin i osoba byly posouzeny jen podle ustanovení trestního zákona.
• účel trestního práva procesního navazuje na účel trestního práva hmotného, které vymezuje znaky trestných činů, tyto trestné činy postihuje tresty a stanoví ochranná opatření
• na konkrétní posuzované případy je trestní právo vždy uplatňováno donucovací mocí státu.
• Trestní právo procesní pak upravuje postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestných a rozhodování o nich a při výkonu rozhodnutí, čímž upravuje tzv. trestněprocesní vztahy vznikající v trestním řízení mezi jeho subjekty
• Orgány činné v trestním řízení jsou uvedeny v v § 12 odst.1 tr.řádu:
• Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán.
• úkolem orgánů činných v trestním řízení je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, a je-li tomu tak, rozhodnout o potrestání pachatele a rozhodnutí vykonat, případně jeho výkon zařídit. Vedle toho plní další úkoly, uvedené v § 1 odst.1 tr.řádu:
§ 1
Účel zákona
(1) Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Řízení přitom musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.
• orgány činné v trestním řízení musí zachovávat ve své činnosti určitý zákonem stanovený postup, vymezený jednak v § 1, odst.1 tr.řádu a § 2 odst. 1 tr. řádu:
• Nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon.
• trestní právo procesní stanoví tedy prostředky, které tyto orgány jsou oprávněny, popř. povinny použít k realizaci trestního práva hmotného a současně určuje dovolenou míru omezení občanských práv a svobod osob, jichž se realizace těchto prostředků dotýká. Těmto osobám tak zajišťuje ochranu před neodůvodněnými zásahy do těchto svobod.
• Součástí trestního řízení je i účast dalších osob, zúčastněných na trestním řízení, např. obviněného, jeho obhájce, poškozeného, zájmového sdružení občanů, svědka, znalce
• Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, popř. i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, jehož úkolem je náležitě zjistit, zda byl trestný čin spáchán, a je-li tomu tak, zjistit jeho pachatele a uložit mu podle zákona trest nebo ochranné opatření, učiněné rozhodnutí vykonat, popř. jeho výkon zařídit, dále působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti a k výchově občanů.
• Trestní právo procesní je odvětví práva, které chrání před trestnými činy zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob tím, že upravuje postup orgánů činných v trestním řízení, popř. i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, při zjišťování trestných činů, při rozhodování o nich a při výkonu rozhodnutí a při předcházení a zamezování trestné činnosti. Tím upravuje trestní právo procesní také vzájemné procesní vztahy těchto orgánů a osob.
• V trestním řízení vznikají trestněprocesní vztahy, což jsou trestním právem upravené vztahy mezi subjekty trestněprocesních práv a povinností. Tyto vztahy mohou vzniknout jen v rámci trestního řízení.
• Základním trestněprocesním vztahem je vztah mezi orgánem činným v trestním řízení a osobou, proti níž se trestní řízení vede, tento právní vztah vzniká obviněním z trestného činu.
• Od trestněprocesního právního vztahu mezi orgány činnými v trestním řízení a osobou, proti které se vede trestní řízení, je třeba rozlišovat trestněprávní vztah mezi státem a pachatelem, kde právní skutečností je spáchání trestného činu. Prvkem tohoto vztahu je oprávnění a zpravidla i povinnost státu uložit pachateli trest a ochranná opatření a povinnost pachatele se tomuto podrobit. Na druhé straně právo pachatele je, aby jeho čin i osoba byly posouzeny jen podle ustanovení trestního zákona.
Klíčová slova:
trestní právo
trestní řízení
soudnictví
veřejnost
dokazování
obžaloba
samosoudce
Obsah:
- 1. Pojem trestního řízení a trestního práva procesního
2. Úkoly trestního řízení a trestního práva procesního
3. Předmět trestního práva procesního, předmět trestního řízení a předběžné otázky
4. Poměr českého práva procesního k jiným odvětvím českého
5. Trestní právo procesní a související obory
Trestněprocesní normy
1. Prameny trestního řízení a systematika tr.řádu
2. Výklad trestního řádu
3. Působnost trestního řádu
1. Zásady organizace soudnictví.
2. Pojem základních zásad trestního řízení.
3. Význam základních zásad trestního řízení.
4. Systém základních zásad trestního řízení
5. Zásada řádného zákonného procesu
6. Zásada přiměřenosti (zdrženlivosti)
7. Zásada rychlého procesu
8. Zásada zajištění práva na obhajobu
1. Zásada oficiality.
2. Zásada legality.
3. Zásada obžalovací.
4. Zásada vyhledávací
5. Zásada bezprostřednosti a ústnosti
6. Zásada presumpce neviny
7. Zásada volného hodnocení důkazů
8. Zásada veřejnosti.
9. Zásada zjišťování skutkového stavu věci
1. Pojem subjektu trestního řízení, právní subjektivita.
2. Procesní způsobilost subjektů trestního řízení.
A) obviněný a jeho zákonný zástupce
B) obhájce
C) poškozený, zúčastněná osoba a jejich zástupci
D) zájmové sdružení občanů
E) osoby se samostatnými obhajovacími právy
F) soudy
G) státní zástupce
H) policejní orgány
I) ostatní osoby
3. Strany trestního řízení.
1. Pojem, obsah, forma, místo a čas procesního úkonu.
2. Protokolování.
3. Podání.
4. Lhůty.
5. Doručování.
6. Nahlížení do spisu.
7. Pořádková pokuta.
8. Pojem, formy a struktura rozhodnutí.
9. Rozsudek.
10. Usnesení.
11. Trestní příkaz, rozhodnutí svého druhu, opatření.
12. Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí.
1. Základní pojmy důkazního práva.
2. Základní zásady důkazního práva.
3. Předmět dokazování.
4. Rozsah dokazování.
5. Rozdělení důkazů.
6. Průběh dokazování.
7. Hodnocení důkazů.
1.Úvodní výklady.
2. Postup při prověřování okolností, nasvědčujících, že byl spáchán trestný čin. dozor státního zástupce v postupu před zahájením trestního stíhání.
3. Operativně pátrací prostředky a podmínky jejich použití.
4. Skončení prověřování, způsoby vyřízení věci před zahájením trestního stíhání.
1. Zahájení trestního stíhání.
2. Vyšetřování
3. Zvláštní ustanovení o vyšetřování některých trestných činů
1. Rozhodnutí o postoupení věci podle § 171 tr. řádu
2. Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání podle § 172 tr. řádu
3. Rozhodnutí o přerušení trestního stíhání podle § 173 tr. řádu
4. Dozor státního zástupce
5. Obžaloba
1. Základní ustanovení
2. Předběžné projednání obžaloby
A) obecné ustanovení
B) důvody k předběžnému projednání obžaloby
C) způsob předběžného projednání obžaloby
D) rozhodnutí soudu po předběžném projednání obžaloby
3. Hlavní líčení
A) příprava hlavního líčení
B) veřejnost hlavního líčení
C) zahájení hlavního líčení
D) dokazování
E) závěr hlavního líčení
F) odročení hlavního líčení
G) rozhodnutí soudu v hlavním líčení
H) rozhodnutí mimo hlavní líčení
1. Úvodní výklady
2. Zkrácené přípravné řízení
3. Zkrácené řízení před samosoudcem.
1. Podstata a účel opravného řízení
2.Rozdélení a základní rysy opravných prostředků
3. Odvolání
4. Stížnost
5. Odpor
6. Stížnost pro porušení zákona
7. Obnova řízení
8. Dovolání
1. Obecná ustanovení
2. Řízení proti mladistvému
3. Řízení proti uprchlému
4. Řízení před samosoudcem
5. Vydání trestního příkazu
6. Podmíněné zastavení trestního stíhání
7. Narovnání
8. Řízení po zrušení rozhodnutí nálezem ús