Tři příklady spolupráce kvalitativního a analytického výzkumu

Paul Lazarsfeld je znám jako tvůrce a velký propagátor analytických výzkumných postupů. Často bývá spojován s kvantitativní metodologií - s postupy statistického zpracování dat, s matematickým modelováním. Neméně důležitou složkou jeho metodologického přínosu byl však důraz na spolupráci nejrůznějších přístupů v celku společenskovědního výzkumu.

Jedním z příkladů této spolupráce byl výzkum nezaměstnané komunity Marienthalu - dělnické kolonie blízko Vídně v Rakousku v době velké hospodářské krize třicátých let dvacátého století. Na výzkumu spolupracoval se svou první ženou Marií Jahodovou a přítelem Hansem Zeiselem. Na tomto výzkumu je vidět, jak spolupráce metod (založených na porozumění situaci rodin prostřednictvím slohových prací dětí a vyprávění matek s analytickými postupy využívajícími rozbor statistik prodeje v místních obchodech a měření rychlosti chůze obyvatel Marienthalu) umožnila podat věrný obraz nezaměstnané obce.

Druhým příkladem spolupráce analytické a kvalitativní metodologie je kombinace dvou výzkumných nástrojů použitá při hodnocení připravovaných rozhlasových pořadů, ale později také i při jiných příležitostech zejména v komunikačním výzkumu. V první-analytické fázi výzkumné akce, je používán nový výzkumný nástroj, který vytvořili Paul Lazarsfeld a Frank Stanton a dostal jméno „programme analyser“. Ve druhé - kvalitativní fázi zkoumání je prováděno skupinové řízené dotazování - „the focused interview“ , jehož pravidla a postup kodifikoval Lazarsfeldův dlouholetý spolupracovník R.K.Merton.