Úvod do neurologie - studijní materiál k zápočtu

ÚVOD DO NEUROLOGIE
Neurologie= obor medicíny, který se věnuje zejména onemocnění centrální nervové soustavy (CNS), kam řadíme mozek a míchu, onemocnění periferního nervového systému (PNS), včetně svalového aparátu a vegetativního systému. Vyčlenila se jako samostatný obor z vnitřního lékařství v 19. Století. Z neurologie se v padesátých letech 2O. století vyčlenila dětská neurologie.
Obecná neurologie pojednává o obecných zásadách diagnostiky neurologických nemocí. Jejím základem je klinická patofyziologie nervového systému. Jednotlivé vzájemně související symptomy (příznaky) seskupuje v syndromy, pojednává o bližší topizaci (lokalizace léze v nervovém systému).
Speciální neurologie se zabývá jednotlivými neurologickými onemocněními, etiopatogenezí (příčina a mechanismus vzniku), diagnostikou, léčbou a prognózou.

ZÁKLADY ANATOMIE A FYZIOLOGIE NS:
NEURON (nervová buňka) :
-je základní stavební a funkční jednotkou nervové soustav
-skládá se z těla, dostředivých výbežků (dendritů) a výběžku odstředivého (axon, neurit)
-je u člověka zastoupena v počtu asi 30 miliard neuronů
Neuron má 3 základní funkce:
- trofickou- nezbytná pro strukturální neporušenost a funkční výkonnost neuronu
-specifickou-schopnost vytvořit a přenést vzruchy
-sekreční- uvolňování chemických látek- zejména neurotransmiterů (NT)

PŘENOS NERVOVÉHO VZRUCHU
Synapse je místo kontaktu neuronů (nebo neuronu se svalovou buňkou či žlázami), kde dochází k přenosu informace. Přenos umožňují neurotransmitery (NT, „přenašeče“). V CNS převažují inhibiční („tlumící“), např. GABA, nad excitačními, např. kyselina glutamová, karátová. Některé NT mohou mít obě funkce, např. acetylcholin, noradrenalin.
Přenos nervového vzruchu
Jedná se o neurochemický děj vznikající v neuronu. Šíří se podél axonu tak, že dochází k depolarizaci polopropustné membrány a napětí se vyrovnává, podráždí se sousední úsek axonu a děj se opakuje. Nejrychleji se vzruch číří vlákny s myelinem.
Glie je podpůrná buňka nervové soustavy, podílí se na regeneračních, růstových, degradačních procesech a tvorbě myelinu.

REFLEXY
Reflexy jsou funkční jednotkou nervového systému.
Rozlišujeme reflexy vrozené (nepodmíněné) a získané (podmíněné).
Veškerá nervová činnost je založena na principu reflexu.
Reflexy jsou: monosynaptické (např. patelární) a polosynaptické (vražení většího počtu polyneuronů).

Reflexní míšní oblouk- spojuje senzitivní podněty z periferie s motorickou odpovědí vzniklou v míše:
- receptory na periferii (v kůži receptory pro teplo, chlad, bolest, ve svalech, …)
- dostředivá dráha (periferní nerv, zadní kořen, spinální ganglion, zadní roh míšní)
- míšní segment (přepojení přes vmezeřený neuron do předního rohu)
- odstředivá dráha (přední kořen míšní, periferní nerv, nervosvalová ploténka- přenos vzruchu z nervu na sval)
- výkonný orgán (např. kontrakce svalu)