Úvod do studia středověkých dějin - studijní materiál

Středověk
- Medium Aevum - výraz se objevuje na sklonku 15. století (1469, Giovanni Andrea, papežský humanistický knihovník) u italských humanistů, snaha odlišit střední věk (mezidobí - barbarský úpadek, temný přechodný věk) od antiky a renesance.
Periodizace středověku
Periodizace středověku je nejednotná, byla ovlivňována subjektivními zájmy.
Dělení na antiku (starověk), středověk (media tempora) a novou dobu (novověk) bylo kanonizováno v dílech Christopha Cellaria (Kryštofa Kellera) a George Horna (1620-1670) - Noemova archa (1666) - středověk ohraničil daty 300 (vpád skythských kmenů) až 1500. Datace - 476 (pád ZŘŘ), resp. vládou císaře Konstantina (306-337) /první křesťanský panovník - 313 - Edikt milánský, tolerance křesťanství/; 330 - 1453 - založení a pád Konstantinopole. Běžná datace: 476-1453, popř. 1492. Marxisté - do 17. století.
Jiná datace: 375 (Hunové); 1492 (Amerika, konec reconquisty), 1517 (31.10. veřejné vystoupení Martina Luthera ve Wittenbergu, 95 tezí), 1648 (konec třicetileté války, poslední náboženská válka); Belgický historik Henry Pirenne: počátek středověku roku 800 (ovládnutí Středozemního moře muslimy); Jacques Le Goff: od 3. století (středověk z hlediska ekonomických vztahů ve společnosti) do poloviny 19. století (konec feudálního řádu) = „dlouhý středověk“, jádro středověku 1000-1350 (mor 1348-9) = „krátký středověk“ - rozkvět středověké Evropy.