Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS

Podobně jako diplomaté při svých jednáních používají diplomatický protokol, tak i počítače v počítačových sítích používají pro vzájemnou komunikaci síťové protokoly. Síťových protokolů existuje celá řada. V Internetu se používají síťové protokoly TCP/IP.

Síťový protokol je norma napsaná na papíře (resp. textovým editorem na počítači). V Internetu se používají normy nazývané Request For Comments - zkratkou RFC, které se číslují průběžně od jedničky. V současné době jich jsou necelé tři tisíce. Mnohé však postupem času zastaraly, takže z první tisícovky jich je aktuálních jen několik.

Mezinárodní normalizační úřad (ISO) normalizoval soustavu protokolů označovaných jako ISO OSI. Další slovutnou organizací vydávající normy v oblasti komunikací je ITU se sídlem v Zenevě (dříve CCITT - nejstarší celosvětová organizace vůbec, založena 1865). Dále se setkáme s normami vydanými sdružením elektrotechnických inženýrů IEEE. Běžný uživatel se však může dostat pouze k normám RFC, protože ostatní organizace neposkytují své normy zdarma. *

Nejprve si musíme objasnit, proč je problematika komunikace mezi počítači vždy rozdělena do více protokolů. Odpověď je velice jednoduchá, celá problematika je velice komplikovaná a pokrývá několik profesí. Většina publikací o síťových protokolech uvádí přirovnání ke komunikaci dvou cizinců (či filozofů, šamanů apod.), kteří umí každý jen svůj jazyk. Aby si vyměnili své myšlenky, musí si každý obstarat překladatelku do společného jazyka - např. do češtiny. Viz obr. 1.1.

Vzájemně si oba cizinci předávají své myšlenky, tj. komunikují mezi sebou. Jenže mezi sebou komunikují jen pomyslně (virtuálně). Ve skutečnosti oba své informace předávají překladatelkám, a ty pak pomocí svých hlasivek rozvlní vzduch, aby přenesly informace. Nebo jsou obě strany vzdáleny a překladatelé komunikují pomocí telefonu, pak se informace fyzicky přenášejí po telefonních linkách.