Veřejná volba

V tržním sektoru rozhoduje o tom, co se bude vyrábět, tj. o alokaci zdrojů, prodávající i kupující na základě ekonomického mechanismu trhu. Kritérium preferencí je cena statku ve vztahu k užitku, který přinese.

Ve veřejném sektoru je působení tržního mechanismu nahrazeno politickým rozhodnutím, které je výsledkem kolektivního rozhodnutí, přičemž vychází z určitých zákonitostí individuálního chování.

O problémech, kde nelze rozhodovat s využitím trž. mechanismu, se rozhoduje veřejnou volbou. Jde o to sladit zájmy individuální se zájmem veřejným.

Zkoumáním zákonitostí veřejné volby se zabývá teorie veřejné volby. Používá se všude tam, kde k rozhodování nelze použít kritéria ekonomická.

Tržní systém je založen na úloze cenového systému (tj. na peněžních hlasech), veřejná volba je založena na voličských hlasech, tj. na hlasování.

Na ekonomickém trhu jsou účastníky rozhodování výrobce a spotřebitel (vztahy jsou bezprostřednější), na politickém trhu voliči, politici, byrokracie, zájmové skupiny ⇒ slaďování zájmů je složitější.

Základem veřejné volby je snaha o optimalizaci přijatých rozhodnutí. Každý z účastníků politického trhu se však řídí svými preferencemi ⇒ úkolem veřejné volby je:
- donutit voliče, a tedy spotřebitele veřejných statků, projevit preference;
- sladit individuální preference tak, aby vyústily do 1 kolektivního rozhodnutí.