Vojenská strategie - publikace + výpisky + otázky z knížky

V letech 2007 a 2008 byl členy Ústavu strategických studií Univerzity obrany v Brně*, vzhledem k aktuálním potřebám výuky, zpracováván text učebnice vojenské strategie. Postupem času tak vznikl široký kolektiv autorů, kteří působí ve vojenském i civilním prostředí, což dává předpoklad pro širší a různorodější pohled na strategické otázky použití vojenské síly. Učebnice má za úkol vytvořit základní podmínky k pochopení předmětu vojenské strategie jako východiska a předpokladu pro další hlubší studium problematiky. Dále je záměrem autorů vyvolání zájmu o vojenskou strategii, neboť bývá mnohdy opomíjena nebo chápána značně deformovaným způsobem. Naplnění cílů autorského kolektivu napomáhá i zvolená struktura učebnice, kdy je postupováno od obecných teoretických východisek přes minulé a současné strategie až k praktickým otázkám z oblasti strategického řízení.

Tematika knihy jako celku je koncipována do čtyř částí (kapitol). První část se zabývá teorií vojenské strategie, a to především definicemi a dalšími pojmy, jejichž osvojení je pro studium následující problematiky nezbytné. Další, druhá část je věnována historickým aspektům rozvoje vojenské strategie. Autoři zde v krátkosti vysvětlují význam důležitých osobností pro teorii vojenské strategie a popisují vliv technologií a společenského pokroku pro vývoj strategického myšlení. Prostor je věnován také pro strategii důležitému období studené války, především pak jaderným strategiím, které v tomto období dominovaly strategickému myšlení. Zvláštní pozornost je rovněž zaměřena na československé a české strategické myšlení do devadesátých let 20. století. Ve třetí části jsou rozebírány otázky vojenských strategií velmocí a nejvýznamnějších obranných organizací na přelomu tisíciletí, ale nalezneme zde i popis pozice České republiky. Významné místo zde pak zaujímá aktuální problematika směřování strategií v 21. století. V poslední, čtvrté části je pozornost věnována problematice strategického řízení, která doplňuje teoretické poznatky o praktickou dimenzi. Dále se také zabývá otázkami činnosti orgánů strategického řízení v procesu definování strategií a jejich realizací. Protože jde o praktické činnosti, je tato část doplněna i vhodnými příklady, které dokumentují možné přístupy k řešení některých kroků v rozhodovacím procesu na strategické úrovni. Jednotlivé, tematicky související části jsou uzavřeny orientací ve studiu, která vždy obsahuje shrnutí, otázky a doporučenou četbu.