Výlučná osobní péče o dítě a podstatná změna poměrů

Manželství Adama a Evy bylo před třemi lety rozvedeno. V řízení o rozvod manželství se prokázala Adamova nevěra, neboť vyšlo najevo, že Adam čeká dítě s jinou ženou. Práva a povinnosti k synovi a dceři Adama a Evy byla upravena rozhodnutím soudu tak, že obě děti se svěřují do „výchovy“ matce a otci se ukládá povinnost každý měsíc přispívat na jejich výživu částkou 4500,- Kč. Týden po rozvodu manželství se Adam odstěhoval ke své přítelkyni. Po celou dobu tří let od rozvodu manželství se o děti zajímal, nad rámec své vyživovací povinnosti jim kupoval další drobné dárky a poslední rok u něj děti dokonce trávily více času, než stanovilo soudní rozhodnutí. Na svého nového sourozence si děti rychle zvykly. Stejně tak i Eva řádně plnila svoji úlohu matky. Děti výborně prospívaly ve škole, navštěvovaly zájmové kroužky apod. Začátkem roku Adamova nová přítelkyně přišla o zaměstnání a vzhledem k Adamovu nadstandartnímu příjmu se rozhodla, že s jejich společným nyní už tříletým dítětem opět zůstane v domácnosti. Adam současně vyjádřil přání, aby jeho děti z dřívějšího manželství žily s nimi. Jeho přítelkyně souhlasila. Adam proto kontaktoval a Evu a sdělil jí, že by si přál svěření dětí do své „výchovy“. Eva však odmítá.