Využití SWOT analýzy pro dlouhodobé plánování

Anotace:

Cílem příspěvku je informovat o praktickém postupu použití SWOT analýzy při dlouhodobém plánování, respektive pro analýzu výchozího stavu organizace. Nosnou část článku tvoří popis jednotlivých fází realizace SWOT analýzy. Každá z fází je rozepsána do konkrétních kroků praktického použití této metody. Popis jednotlivých kroků analýzy je doplněn ilustrativními příklady. Účel použití této metody je charakterizován v závěru článku.

***

SWOT je zkratka z anglického originálu: Strenghts - silné stránky, Weaknesses - slabé stránky, Opportunities - příležitosti, Threats - hrozby. SWOT analýza je jednou z metod strategické analýzy výchozího stavu organizace.

V rezortu MO je SWOT analýza využitelná především pro potřeby plánování činnosti a rozvoje, konkrétně pro zpracování dlouhodobého výhledu rozvoje rezortu MO. Což je zřejmé z RMO č. 33/2004 „Plánování činnosti a rozvoje resortu MO“[5] kde je plánování definované jako: „proces zjišťování, zpracovávání a využívání informací k:
• identifikaci, popisu a analýze výchozí situace,
• odhadu a ocenění možností dosažení stanovených cílů rozvoje rezortu MO,
• stanovení úkolů nezbytných k dosažení těchto cílů, jejich vazeb
• a stanovení počtu osob, věcných a finančních prostředků potřebných pro jejich splnění.“

Pro analýzu výchozího stavu organizace se při použití této metody identifikují vnitřní silné a slabé stránky organizace (vnitřní faktory) a zjišťují příležitosti a ohrožení z vnějšího prostředí organizace (vnější faktory). Identifikované faktory jsou následně analyzovány a vyhodnoceny. Základní rámec SWOT analýzy je znázorněn na obrázku 1.