Vývoj veřejné správy - učební materiál

1) Jakou událostí v roce 1848 začala revoluce v českých zemích
Ve dnech 2.-12. června 1848 se sešel v Praze Slovanský sjezd, který se měl podle Palackého představ řídit austroslavismem. Tento sjezd se však byl nucen rozejít, neboť ve dnech 12.-17. června 1848 vypuklo v Praze povstání radikálních složek českého hnutí. Nerovný boj povstalců s vojskem byl vyprovokován velícím generálem v Čechách, knížetem Alfrédem Windischgratzem. Jeho cílem bylo učinit z Prahy nástupiště k vojenskému potlačení revoluční Vídně. Windischgratzovo vítězství znamenalo konec nadějí na svolání českého ústavodárného sněmu.
2) Jaký byl výsledek významného shromáždění ve Svatováclavských lázních v roce 1848
Byly vytýčeny hlavní požadavky a to:
- shromažďovací a petiční právo
- svoboda tisku
- zřízení obecních zastupitelstev volbou občanů
- zřízení nezávislých porotních soudů
- zrušení roboty a dalších forem poddanství
- zavedení úplné svobody náboženského vyznání
- zřízení národních gard a omezení vojenské služby na čtyři roky
První pražská delegace se svými požadavky ve Vídni příliš neuspěla a proto byly v Praze sestaveny nové požadavky, ve kterých bylo pod dojmem úspěchu maďarské revoluce zdůrazněno státoprávní spojení všech českých zemí.
Odpovědí na jednání druhé pražské delegace ve Vídni byl kabinetní list z 8.4.1848, který do jisté míry uspokojil české národní hnutí. K státoprávnímu požadavku se měli vyjádřit i političtí představitelé Moravy a Slezska. List umožňoval svolat ústavodárný sněm i zřídit odpovědné úřady v Praze a uznal jazykovou a národnostní rovnoprávnost v Čechách.
3) Co to byl tzv. Svatováclavský výbor
Jelikož české státoprávní požadavky narazily na nečekaný odpor a ve Vídni byl ustanoven spolek na ochranu německé národnosti v českých zemích, který velmi rozhodně působil proti kabinetnímu listu, byl v Praze ustanoven k uskutečnění petičních požadavků Svatováclavský výbor.
4) Jak vznikl Národní výbor v roce 1848
V dubnu 1848 byl Svatováclavský výbor početně rozšířen a přejmenován na Národní výbor, ve kterém měli rozhodující pozice předáci českého hnutí. Tento orgán však nebyl uznáván za představitele celé země těmi ústavními spolky, které vznikaly v německých oblastech Čech. Svůj konstituční spolek měli i pražští Němci.
5) Co to byl austroslavismus
Politický program části představitelů slovanských národů habsburské monarchie, kteří považovali habsburskou říši za nejvýhodnější státoprávní rámec pro zachování existence a zabezpečení těchto národů. Tento program poprvé uceleně zformuloval roku 1846 Karel Havlíček Borovský v článku Slovan a Čech v Pražských novinách. Na tomto základě sestavil František Palacký program, podle kterého se měla v jeho představách stát ústavní habsburská monarchie, jako národnostně spravedlivý stát, hrází proti německému a maďarskému národně sjednocovacímu hnutí a civilizační přehradou proti ruskému samoděržaví.