Vývojové trendy v českých médiích po roce 1989

Zrcadlení světa je neúplné
Stále větší procento lidí využívá internet. Minimálně s kulisovým poslechem rádia v průběhu dne počítá téměř každý z nás. U večerních televizních zpravodajských a publicistických relací se schází polovina národa. Co však víme o historii, vývoji a současnosti sdělovacích prostředků?
Kvalitní výuka průřezového tématu Mediální výchova je v základních školách již od svého samého zavedení (ve školním roce 2007/08) opomíjena, přestože je důležitá pro praktický život přinejmenším stejně jako například dopravní výchova. Už předškoláci se učí, že se silnice přechází na přechodu pro chodce a zelené světlo znamená bezpečný přechod, proto: jdi! Naopak červené světlo znamená nebezpečí střetu, tedy: stůj! Fyzická bezpečnost a ochrana osoby je zřejmá.
Pravidla silniční dopravy nikdo nepodceňuje. Podobně jako doprava má svůj řád i tok informací. O jeho zákonitostech se však téměř nic neví. Stejný pud sebezáchovy, tedy duševní, by měl přivádět člověka k poznání principů novinářské tvorby a rozlišování její produkce. Čeští učitelé však nejsou pro průřezové téma rámcového vzdělávacího programu Mediální výchova na všech úrovních nijak systematicky vzděláváni (první vlaštovky jsou v tomto směru na PF v Hradci Králové). O kvalitě školních příruček z hlediska provázanosti novinářské odbornosti a pedagogické metodiky a didaktiky nemluvě.