Popis:
Teorie i praxe tvorby klasických matematických modelů a jejich využívání v řídící technice jsou dnes všeobecně akceptovány. Matematické modely jsou vhodnou formou pro popis chování i řízení objektů a spolu s prostředky výpočetní techniky reprezentují velmi efektivní nástroj k hlubšímu poznání skutečnosti.
Metodologie řídicích systémů, využívajících klasických matematických analytickostatistických modelů, je dnes dobře popsána. Základní přístupy při tvorbě takových modelů se opírají o znalosti fyzikálních principů a podstaty funkcí modelovaných a řízených objektů. Jsou to modely, postavené na bázi objektivních, kvantitativních znalostí.
Matematické modely, reflektující exaktní, objektivně platné přírodní zákony, jsou z principu modely precizními. Takové modely však nejsou zcela a vždy adekvátní chování popisovaných složitých reálných soustav, které může být přirozeně ne zcela přesné, více či méně neurčité. Snaha o zvýšení preciznosti matematického modelu vede ke zvýšení jeho komplikovanosti, provázené zvýšenými nároky na přesnost vstupních dat a snížením celkové robustnosti modelu. Nároky takových modelů mohou přesáhnout míru praktické realizovatelnosti (např. možnost měření vstupních dat). Profesor univerzity v Berkeley, Lotfi A.Zadeh (zakladatel fuzzy matematiky), vyslovil v této souvislosti velmi důležitý závěr -
princip inkompatibility:
„To, jak roste složitost nějakého systému, klesá naše schopnost činit precizní a přitom ještě použitelná tvrzení o jeho chování, dokud není dosaženo prahu, za nímž se stávají preciznost a použitelnost (relevantnost) téměř vzájemně se vylučujícími charakteristikami“
Tyto problémy se vyskytují hlavně v případech, kdy popisujeme chování soustavy složité, neurčité, těžko popsatelné a obtížně měřitelné. Kvalita reálného modelu objektu a tudíž i kvalita jeho regulace je v takových případech dána především tím, jak se použitá metodologie vyrovná s reprezentací a efektivním využitím velmi důležité vlastnosti reality - neurčitosti.
Klíčová slova:
automatická regulace
umělá inteligence
vícehodnotová logika
regulační systém
stabilita
regulátory
Obsah:
- Pokyny ke studiu
1. ÚVOD
2. AUTOMATICKÁ REGULACE A UMĚLÁ INTELIGENCE
2.1 Problematika řízení složitých systémů
3. ZÁKLADY FUZZY MNOŽINOVÉ TEORIE
3.1 Základy teorie fuzzy množin
3.2 Fuzzy množinová formalizace vágnosti
4. VÍCEHODNOTOVÁ LOGIKA A JAZYKOVÉ MODELY
4.1 Základy fuzzy logiky
4.2 Fuzzy-logické jazykové modely řízení
4.3 Aproximativní vyvozování
4.4 Problematika využití fuzzy modelu
5. FUZZY REGULAČNÍ SYSTÉMY
5.1 Principy regulačního systému FLC
5.2 Funkce fuzzy regulátoru FLC
6. SUGENOVSKÉ REGULÁTORY
6.1 Jazyková aproximace nelineárních funkcí
6.2 Struktura a parametry Sugenovského regulátoru
7. STABILITA SYSTÉMů S FUZZY REGULÁTORY
7.1 Stabilita regulačních obvodů s fuzzy regulátory
8. FUZZY STAVOVÁ REGULACE
8.1 Fuzzy stavové regulátory
9. INTELIGENTNÍ REGULÁTORY
9.1 Struktura a funkce inteligentního regulátoru