Zpracovaná učenice z předmětu Římské právo

Řím v době královské
-počátky: období temné, prameny málo zdokumentované období od 8. do 5.st.přnl.
-v čele králové (reges)
-je známá pouze z římské národní tradice, jež byla zdokumentována s odstupem pěti století řeckými historiky (Titus Livius) - směs pravd, polopravd, mýtů
-dřívější dějepisectví bylo důvěřivé, s kritikou tohoto období přichází 18. a 19.st., ve 20.st. hyperkriticismus

z pramenů vyplývá
-společnost rodová - rod je základní organizační jednotkou společnosti, příslušnost k rodu určuje postavení ve společenské hierarchii - rod je kolektivním subjektem držby nemovitého majetku
-curia - vyšší organizační jednotka, vznikající seskupením příbuzným rodům k cílům vojenským, náboženským, politickým
-10 rodů, v čele stál curio
-tribus = tvořen deseti kuriemi
-spojením tří latinských kmenů vznikl populus Romanus
-organizační výstavba rodové společnosti:
-lidová shromáždění - nejvyšší orgány, rozhodovala o všech významných problémech (hlavně o válce a míru, přijímání nových občanů,…)
-organizace podle kurií - comitia curiata (shromáždění kurijní) - kurie vystupovaly jako hlasovací jednotky, každá jeden hlas, ten vyhlašoval curio
-rozhodovala prostá nadpoloviční většina (víc než 15)
-shromáždění řídil obvykle král, účastni pouze muži schopni vojenské služby
-senát - obsazen náčelníky jednotlivých rodů - funkce poradní a výkonné, podle tradice 300členný
-magistráti - volení hodnostáři
-hlavně král, magistrii celerum (zvláštní velitelé jízdního vojska), pontifikové (sbor kněží vedoucích správu kultu)
-král (rex)
-nejde o monarchu, ale o lidový orgán, reprezentuje rodovou společnost, je nejvyšším velitelem, nejvyšším knězem a vrchním soudcem
-uvedení do úřadu nejisté, hodnost nedědičná, hlavní slovo měl při jmenování zřejmě lid
-auguratio - jmenování krále veleknězem podle vůle bohů se odehrávalo před shromážděními
-pontifikové - významná úloha - bděli nad dodržováním obyčejových a zvykových norem (pěstovali primitivní právovědu) - podle tradice vydávali tzv. královské zákony (leges regiae)
-za Tarquinia Superba bylo již zákonů tolik, že Papirius sestavil sbírku Ius civile Papirianum (dnes se považuje za podvrh, pořízený někdy za republiky)