Poruchy zrážania krvi, krvácavé stavy
Seminární práce16 s. / 1. roč. / pdf
TROMBOCYTYPočet: 150 – 300 x 109/l > 300 x 109/l = trombocytóza < 150 x 109/l = trombocytopénie 60 – 75 % trombocytov je v cirkulujúcej krvi 25 – 40 % v slezine Dĺžka života: je 9 – 12 dní Veľkosť : 2 – 4 μm Membrána trombocytov a) bielkovinná časť – obsahuje :antigény : HLA, špecifické doštičkové antigény receptory : pre ADP, adrenalín, serotonín, thrombín doštičkové faktory : df 3 a df 4 mikrotubuly : thrombostenin – kontraktilný pro...
|
|
0,8 |
2x |
|
Klinická biochemie II; Porfyrie
Seminární práce16 s. / 4. roč. / pdf
Tyto metabolické poruchy jsou způsobeny deficity enzymů biosyntézy hemu a jsou charakterizovány hromaděním a masivním vylučováním intermediátů této metabolické cesty. Většina porfyrinových intermediátů jsou porfyrinogeny (redukované porfyriny), které podléhají autooxidaci, pokud opustí intracelulární prostředí, a jsou pak primárně vylučovány jako odpovídající porfyriny. Kyselina δ-aminolevulová, porfobilinogen a porfyrinogeny jsou bezbarvé a nefluoreskující, kdežto oxidované porfyriny jsou načer...
|
|
0,5 |
0x |
|
Biochemie nádorů, fyzikální a chemické karcinogeny
Seminární práce11 s. / 4. roč. / pdf
Nádor (tumor, neoplazma, novotvar) je nová, abnormální tkáň v mnohobuněčném organismu, která v tomto organismu nemá fyziologickou funkci a roste neregulovaným způsobem.Nádor je také definován jako geneticky podmíněný abnormální přírůstek buněčné tkáňové hmoty klonálního charakteru s růstem mimo hranice tkáně, ve které vznikl a se sklonem k šíření do přilehlých struktur. Přechod normální tkáně do stavu invazivní nádorové choroby většinou trvá 5 – 20 let. Tento přechod ovlivňují hereditární g...
|
|
0,3 |
0x |
|
Imunologie nádorů, tumormarkery
Seminární práce18 s. / 4. roč. / pdf
Vznik nádoru podmiňuje především určitá změna v genetickém materiálu buňky způsobená různými faktory vyvolávajícími v konečném důsledku mutaci buněčné DNA. Pro vznik nádorové buňky se uplatňují mutace hlavně ve třech typech genů, a to v protoonkogenech, tumor supresorových genech a mutátorových genec , jejichž fyziologická funkce je popsána níže.Buňka disponuje reparačními mechanismy, které jsou schopny postižený úsek DNA opravit. Pokud tyto systémy selžou, ať již nadměrnou tvorbou mutací pod vl...
|
|
1,0 |
0x |
|
Poruchy metabolismu purinů
Seminární práce10 s. / 4. roč. / doc
Puriny a jejich metabolity jsou skupinou všudypřítomných látek, jenž se účastní bezmála všech biochemických rekcí. Purinové spolu s pyrimidinovými nukleotidy tvoří základní stavební kámen nukleových kyselin. Dalším důležitým úkolem je uchovávání a zdroj energie – takto slouží například obecně známý ATP. Jsou součástí i řady koenzymů. Lidský organismus přijímá puriny z potravy (hlavně z živočišných bílkovin), ovšem dokáže si je i sám syntetizovat z příslušných prekurzorů – tzv. syntéza de novo. D...
|
|
0,1 |
1x |
|
Poruchy metabolismu bilirubinu a žlučových kyselin
Seminární práce11 s. / 4. roč. / pdf
Bilirubiny je lineární tetrapyrrolový pigment nepolárního charakteru. Vodíkové můstky, které vznikají mezi -C=O a -NH skupinami postranních řetězců pyrrolových kruhů protilehlé poloviny molekuly, udržují molekulu nekonjugovaného bilirubinu v rigidní (stabilní), nepolární trojrozměrné konformaci. Tato konformace je základem hydrofobního chování bilirubinu
(bilirubin musí být konjugován v játrech s kyselinou glukuronovou, aby mohl být vyloučen z těla). Produkce bilirubinu dosahuje u dospělého člo...
|
|
0,3 |
1x |
|
Hemoglobinopatie
Seminární práce11 s. / 4. roč. / pdf
Hemoglobin (Hb) je součástí červených krvinek (erytrocytů). Má za úkol přenášet kyslík
z plic do tkání a opačným směrem odstraňovat oxid uhličitý z tkání do plic. Hemoglobin je tetramerní molekula, jde o protein s kulovitou molekulou tvořenou čtyřmi
podjednotkami alfa (α) a beta (ß), které jsou chemicky identické a čtyř hemů. Každá
podjednotka obsahuje hem konjugovaný s polypeptidem. Hem je derivát porfyrinu obsahující železo.
|
|
0,4 |
2x |
|
Mitochondriální choroby
Seminární práce17 s. / - roč. / zip
Vznik mitochondriíDříve se o původu mitochondrií spekulovalo, ale dnes se díky četným výzkumům jeví jako nejpravděpodobnější teorie endosymbiózy. Teorie spočívá v tom, že do původně anaerobní bakterie, předchůdce dnešní eukaryotické buňky, vnikla aerobní bakterie, která zde dala vznik protomitochondrii . Díky vzniku protomitochondrie mohla původně anaerobní bakterie začít využívat kyslík k získáni energie, protože do anaerobní buňky s sebou přinesla enzymy dýchacího řetězce. Touto aerobní b...
|
|
2,4 |
0x |
|
Poruchy metabolismu pyrimidinů
Seminární práce7 s. / 4. roč. / doc
Pyrimidiny jsou dusíkaté sloučeniny odvozené od pyrimidinu, jejichž hlavními zástupci jsou uracil, cytosin a thymin. Tyto látky jako volné dusíkaté báze nejsou příliš biochemicky významné, avšak ve formě nukleosidů a nukleotidů jsou součástí nukleových kyselin a kofaktorů enzymů. Nukleosidy vznikají N- glykosidickou vazbou mezi bazí a ribosou/deoxyribosou, nukleotidy pak navíc obsahují kyselinu fosoforečnou, která je s molekulou spojena pomocí esterové vazby. Pyrimidiny jsou středně silné organ...
|
|
0,7 |
1x |
|
Tyroidálne hormóny (T3, T4, kalcitonín, parathormón) a vitamín D
Seminární práce17 s. / - roč. / pdf
Štítna žľaza je prvou žľazou vyvíjajúcou sa v ľudskom embryu. Proces tyroidálnej ontogenézy je
zvyčajne ukončený po 49 dňoch, keď sú laloky štítnej žľazy detekovateľné v prednej časti trachey.
|
|
0,4 |
0x |
|
Patobiochemie hormonů
Seminární práce16 s. / - roč. / pdf
Hormony jsou sloučeniny různého složení, syntetizované v endokrinních žlázách nebo specializovaných buňkách. Tyto sloučeniny jsou krví roznášeny k cílovým orgánům a buňkám, kde specificky modifikují metabolismus.Působení hormonů je zprostředkováno specifickou vazbou na receptor cílové buňky. Receptory mohou být uloženy na povrchu buněčné membrány (aminy, peptidy, proteiny) nebo intracelulárně (steroidní hormony). Mechanismus působení hormonů je různý - stimulují transkripci DNA v jádře (ste...
|
|
0,1 |
2x |
|
Patobiochemie pohlavních hormonů
Seminární práce19 s. / - roč. / pdf
Hormony jsou chemické regulátory, látky vytvářené v endokrinních ţlázách. Mají specifický účinek, nemohou být ničím jiným nahrazeny a působí cíleně. Účinkují jiţ při nízkých koncentracích. Specificky ovlivňují určité buňky a orgány. Řídí regulační systémy i růst, zrání a reprodukci organismů. Doba jejich působení je několik minut nebo i týdnů
|
|
0,5 |
0x |
|
Patobiochemie vybraných neurodegenerativních onemocnění
Seminární práce12 s. / - roč. / pdf
Neurodegenerativní onemocnění je skupina velice různorodá, ale i tak lze pro ně najít některé společné základní vlastnosti. Tím jsou myšleny stavy, kdy dochází k úbytku určité subpopulace neuronů.[1] Výsledkem tohoto postižení jsou závažné klinické příznaky, které mnohdy způsobí značné snížení kvality života u takto postiženého člověka.
|
|
0,4 |
3x |
|
Hormony nadledvin
Seminární práce9 s. / - roč. / pdf
Nadledviny se skládají z kůry a dřeně. Kůra je dále diferencována na tři části:zona glomerulosazona fasciculata zona reticularisTyto části se liší histologicky, dále se liší svoji enzymatickou výbavou a tedy tím, jaký secernují hormon. Zona glomerulosa produkuje aldosteron, zona reticularis androgeny a kortisol a zona fasciculata kortisol
|
|
0,3 |
0x |
|