Popis:
1) Pojem práva, právo objektivní a právo subjektivní, právo pozitivní a právo přirozené.
pojem právo
-nelze snadno popsat či definovat
-nelze jej vymezit jednoduchou definicí, jde o polysémní (vícevýznamový) výraz
objektivní právo
- rozumí se jím právo v normativní smyslu, tj. souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem (resp. mezinárodním společenstvím státu)
- právní normy se vyznačují formální určitostí, jsou obsaženy v oficiálních, státem (či státy) uznaných pramenech práva
- významnou součástí objektivního práva jsou rovněž právní principy, přestože se od právních norem odlišují, a to jak vyšší mírou abstraktnosti, tak i specifickým významem a lůsem použití v právním systému, mají nicméně s právními normami některé společné rysy (např. preskriptivnost - působí regulativně
subjektivní právo
- představuje možnost chování zaručenou právním subjektům objektivním právem
- struktura subjektivního práva zahrnuje jak samotnou možnost chování, tak tomu odpovídající právní povinnost jiného právního subjektu
- právní povinnost chápeme jako nutnost chovat se určitým způsobem pod hrozbou sankce
- významný rozdíl je mezi subjektivní právem a vlastním chování v jeho mezích, které se označuje jako výkon práva
- z hlediska teorie přirozeného práva však subjektivní právo předchází normativní úpravě
pozitivní právo
- je právo dané státem, resp. společenstvím států, je to právo platné
- pozitivní právo je tvořeno soustavou právních norem, je to tzv. objektivní právo, jakož i soustavou subjektivních práv a jim odpovídajících právních povinností, které jsou, podle právního pozitivismu
-právní pozitivismus byl dominantním přístupe k právu v 19. století a v první polovině 20. století
přirozené právo (ius naturale)
- představuje souhrn právních principů a nezadatelných subjektivních práv
- předchází pozitivnímu právu (je prepozitivní)
- podle některých koncepcí je i nadřazeno pozitivnímu právo
- přirozené právo vzniká a existuje nezávisle na státu
- představy o jeho obsahu a původu se různí, podle toho se teorie přirozeného práva dělí na různé směry a školy
- přirozené právo je věčné a nezměnitelné
Klíčová slova:
právo
prameny práva
obyčejové právo
právní subjektivita
akty aplikace práva
retroaktivita
Obsah:
- 1) Pojem práva, právo objektivní a právo subjektivní, právo pozitivní a právo přirozené.
2) Pojem a druhy pramenů práva
3) Normativní právní akty (právní předpisy); ústavní zákony, ústava, zákony a kodexy, prováděcí předpisy; vnitřní předpisy
4) Obyčejové právo, právní obyčeje a zvyklosti
5) Právní precenty; soudcovské právo
6) Normativní právní smlouvy
8) Pojem a struktura právních norem
9) Druhy právních norem
10) Časová, prostorová a osobní působnost právních norem, retroaktivita.
11) Právo mezinárodní a právo vnitrostátní
12) Prameny práva EU
13) Právo veřejné a právo soukromé
14) Právo hmotné a právo procesní
15) Subjektivní práva a právní povinnosti
17) Právní subjektivita; druhy subjektů práva
18) Druhy právní způsobilosti
19) Aplikace práva, orgány veřejné moci
20) Akty aplikace práva a jejich klasifikace. Právní moc a vykonatelnost.
21) Pojem a funkce interpretace práva. Závaznost a významnost interpretačních závěrů v oblasti práva
23) Subjektivní a objektivní právní odpovědnost
24) Vztah práva a státu; doktrína rechstaatu a doktrína rule of law