Definice historické zahrady na základě Florentské charty- Historická zahrada - architektonická a vegetační kompozice, jež je z hlediska umění nebo dějin celospolečensky významná a je považována za památku- Jedná se o architektonickou kompozici, jejíž materiál je především rostlinný, pomíjející a obnovitelný- Vyjadřuje úzké vztahy mezi civilizací a přírodou- Historické zahrady jsou památkami zahradního umění, které jsou spojeny s určitým slohovým názorem doby, ve které vznikly- Historické zahrady...

1.1 Starověk a antikaStarověkUž ve starověku dosáhla zahradní kultura vysokého stupně rozvoje a stala se bohatým zdrojem inspirace pro tvůrce zahrad v následujících staletích. O významu tehdejší zeleně svědčí nejen různé typy zahrad (užitkové, okrasné, pohřební atd.), ale také celá řada soch, fontán, altánků a jiných zahradnických dekorací. Kromě soukromých zahrad byla upravována veřejná prostranství, byly zakládány posvátné háje a první obory.Egypt V zemi, která sestávala převážně ze suchých úz...

Renesanční umění» návrat a oživení antických uměleckých tradic, představovaných zejména římským uměním» rysy: antropocentrismus, racionalita, harmonie, střízlivost, pozemskost» nejvýznamnější proud: humanismus (hlavně literatura, drama a věda)» 13. století, Itálie, spjata s rozvojem měst a vystoupením měšťanstva jako společenské síly» astronomie: ovlivnila renesančního člověka • Mikuláš Koperník, Giordano Bruno, Johannes Kepler» ztráta jistoty, kterou poskytovala křesťanská víra, získání osobní ...

EPOCHY• Pravěké umění (250 000-4 000 př. n. l.)• Starověké umění (4 000 př. n. l. - 746 n. l.)• (Evropské) středověké umění (476-1492)• (Evropské) novodobé umění (1492-1848)• (Evropské) moderní umění (1848- )• Postmoderní umění (40. léta 20. století- )Pravěké umění - etapy (250 000-4 000 př. n. l.)• Doba kamenná (paleolit, mezolit, neolit, eneolit), doba bronzová atd.• Paleolitické umění (250 000-9000/6000 př. n. l.)• Neolitické umění (9000-4000 př. n. l.)Nejstarší nálezy pravěkého umění: 30-25 ...

Historické shrnutí vývoje užívání pojmu kultura:Colo“ nebo „colere“ - latinsky vzdělávat, obdělávat, pěstovat (zemědělství)- specificky lidský způsob organizace, realizace a rozvoje činnosti a zhmotňuje se ve výsledcích lidské práceV antice znamenala kultura lidskou vzdělanost nebo úroveň, které se nedostávalo všem(Cicero řekl, že filosofie je kultura ducha)> pojem získává selektivní, odlišující funkciVe středověku byl pojem stále používán ve smyslu kultivace lidských vlastností, není však to...

Křesťanská pozdní antikaPozdní Řím byl charakteristický úpadkem, ztrátou území a postupnou barbarizací.Císař Konstantin uzákonil křesťanství jako oficiální náboženství Římské říše, načež se mohly začít stavět velké kostely. V Římě vznikaly nové kostely za hradbami, na volných pozemcích okolo staré zástavby. Po Konstantinovi jeho matka a manželka chtěla, aby našel skutečné stopy po životě Krista, pročež se konaly různé vykopávky převážně ve svaté zemi, následně pak probíhala stavba svatostánků na...

Hlavní zásady školy: - zvýšené nároky na vědeckost kritické metody- idea jednotného nepřerušovaného vývoje- žádné úpadkové období- rehabilitace uměleckých epoch, považovaných dříve za úpadkové (pozdně římské umění, manýrismus, barok)- důraz na vztah umění a jeho historickou určenost místa- Zájem o muzejní práci a památkovou péči- Prostřednictvím žáků a následovníků měla tato škola mimořádný význam pro rozvoj dějin umění v Čechách - Birnbaum, Kramář, Matějček

Teoretický a metodologický úvod Sociální dějiny vs. historická antropologie Historická antropologie - práce Carla Ginzburga, Emmanuela Le Roy Ladurie, Keith Thomas ad. Od sociálních dějin se liší 5 charakteristikami: 1. sociální dějiny popisují obecné tendence na základě dokladů kvantitativní povahy; historická antropologie je kvalitativní, je zaměřena na specifické případy 2. práce ze sociálních dějin popiauje životy mnoha miliónů lidí , historicko antropologické práce se zaměřují na malá spole...

• (* 1957) český kulturolog a antropolog působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.• přednáší základy sociální a kulturní antropologie, kulturologie a paleoantropologie. • Patří k zakladatelům interdisciplinárně koncipovaného studijního oboru kulturologie - původního českého projektu, který aspiruje na vybudování interdisciplinární báze výzkumů člověka, společnosti a kultury. • V současné době zastává funkci vedoucího katedry teorie kultury (kulturologie).Otázky k textu Charakte...

- C. L. Strauss zde zdůrazňuje, že mezi národy primitivními a mezi národy civilizovanými je v lidské mysli jen jediný skutečný rozlišovací znak a to je ten, že primitivní národy nemají písmo. Nazývá je tedy místo „primitivní národy“ jen „národy bez písma“. - Charakter myšlení u „národů bez písma“ byl charakterizován dvěma způsoby: 1) B. K. Malinowským, který ve svém díle tvrdí, že myšlení všech „primitivních“ národů bylo a je určované základními životními potřebami. A že když víme, že nějaký nár...

-pojem kultura je polysémantický-používá se v mnoha oborech a souvislostech-původ z latinského colo,colere-kultivování,obydlování,rozvoj ducha-antika-Cicero, Sokrates, Platon-axiologické pojetí kultury-Cicero-poprvé použil pojem kultura -filosofii označil, jako pěstování ducha-položil tím základy pojetí kultury jako lidské vzdělanosti-kultura se chápe jako aktivita=vede člověka ke zlepšení-středověk-používá se ve spojení s náboženským obsahem-kult-Casmann-nauka o lidské přirozenosti-zkoumání těl...

1. MALÍŘSTVÍ V ITÁLII V 16. STOLETÍ- výtvarní umělci zcela zrovnoprávněni s ostaními umělci, získávají věhlas, z pozice řemeslíků umělci- proměńuje se i vztah objednavatel - umělec, objednavatelé se snaží dostat do přízně umělců- umělec nepracuje pouze rukama, má i myšlenku - disegno- Alberti - architektura, sochařství, malířství - duchovní myšlenky, ne řemeslné - myšlenka univerzálního člověka, který ovládá všechna umění, i znalosti ve vědě - tuto myšlenku naplnil až Leonardo- v Římě - Leonardo...

ÚVOD DO MUZEOLOGIEČetbaFridrich Waidacher: Priručka všeobecnej muzeológieJ. Žalman: Příručka muzejníkova I. a II.Z.Z. Stránský: Úvod do studia muzeologieUčební texty ŠMP (kol. autorů)Vlastivědné muzeumKořenyTémataSmysl muzea, muzejní fenomén a jeho dějiny (test), jak se tvoří sbírka muzejní povahy - správa a ochrana, komunikace muzea s veřejnostíPoznámkyČlověk má imanentní (= nezávislá na lidské vůli) potřebu hledat odpověď na „věčnou otázku“ (kdo jsme, kam směřujeme, odkud přicházíme)Muzealita ...

- po roce 1945 na základě řady právních opatření, zejména konfiskačních dekretů a zákonů k první a druhé pozemkové reformě, přešlo do státního majetku velké množství majetkových podstat, mezi jiným také památkové objekty, hrady a zámky včetně mobiliáře- na základě zákona č. 137/1946 Sb. byly hrady a zámky atd. prohlášeny za státní kulturní majetek, jež byly svěřeny do správy Národních kulturních komisí (jedna pro české země a jedna pro Slovensko) a postupně zpřístupněny veřejnosti - rovněž byla ...

» EKOLOGIE:- v původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem- vychází z: biologie, meteorologie, klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie, lékařských věd (hygiena), ekonomiky, práva, historie, psychologie, technických věd1) Co je to kulturní ekologie a jak souvisí s kulturní antropologií?• Kulturní ekologie studuje vztah mezi danou společností a jejím přirozeným prostředím - zkoumá uplatnění ...

Dobroslava MenclováČeský architekt, historik umění a jeden z nejvlivnějších českých výzkumníků hradu * 2. ledna 1904 v Přerově † 19. listopadu 1978 v PlzniRaný život Dobroslavy „Vavrouškové“- Vysokoškolská studia na pražské Akademii výtvarných umění- obor malířství a na Českém vysokém učení technickém- obor architektura- 1930 svatba s Václavem Menclem a cesta na Slovensko, kde projektovala úpravy některých významných památek