Vznik nádoru podmiňuje především určitá změna v genetickém materiálu buňky způsobená různými faktory vyvolávajícími v konečném důsledku mutaci buněčné DNA. Pro vznik nádorové buňky se uplatňují mutace hlavně ve třech typech genů, a to v protoonkogenech, tumor supresorových genech a mutátorových genec , jejichž fyziologická funkce je popsána níže.Buňka disponuje reparačními mechanismy, které jsou schopny postižený úsek DNA opravit. Pokud tyto systémy selžou, ať již nadměrnou tvorbou mutací pod vl...

Tyto metabolické poruchy jsou způsobeny deficity enzymů biosyntézy hemu a jsou charakterizovány hromaděním a masivním vylučováním intermediátů této metabolické cesty. Většina porfyrinových intermediátů jsou porfyrinogeny (redukované porfyriny), které podléhají autooxidaci, pokud opustí intracelulární prostředí, a jsou pak primárně vylučovány jako odpovídající porfyriny. Kyselina δ-aminolevulová, porfobilinogen a porfyrinogeny jsou bezbarvé a nefluoreskující, kdežto oxidované porfyriny jsou načer...

Puriny a jejich metabolity jsou skupinou všudypřítomných látek, jenž se účastní bezmála všech biochemických rekcí. Purinové spolu s pyrimidinovými nukleotidy tvoří základní stavební kámen nukleových kyselin. Dalším důležitým úkolem je uchovávání a zdroj energie – takto slouží například obecně známý ATP. Jsou součástí i řady koenzymů. Lidský organismus přijímá puriny z potravy (hlavně z živočišných bílkovin), ovšem dokáže si je i sám syntetizovat z příslušných prekurzorů – tzv. syntéza de novo. D...

Bilirubiny je lineární tetrapyrrolový pigment nepolárního charakteru. Vodíkové můstky, které vznikají mezi -C=O a -NH skupinami postranních řetězců pyrrolových kruhů protilehlé poloviny molekuly, udržují molekulu nekonjugovaného bilirubinu v rigidní (stabilní), nepolární trojrozměrné konformaci. Tato konformace je základem hydrofobního chování bilirubinu (bilirubin musí být konjugován v játrech s kyselinou glukuronovou, aby mohl být vyloučen z těla). Produkce bilirubinu dosahuje u dospělého člo...

Hemoglobin (Hb) je součástí červených krvinek (erytrocytů). Má za úkol přenášet kyslík z plic do tkání a opačným směrem odstraňovat oxid uhličitý z tkání do plic. Hemoglobin je tetramerní molekula, jde o protein s kulovitou molekulou tvořenou čtyřmi podjednotkami alfa (α) a beta (ß), které jsou chemicky identické a čtyř hemů. Každá podjednotka obsahuje hem konjugovaný s polypeptidem. Hem je derivát porfyrinu obsahující železo.

Za zakladatele novorozeneckého screeningu je považován pan profesor Robert Guthrie (1916- 1995) z univerzity v Buffalu ve státě New York, USA. V roce 1963 vynalezl a v roce 1965 zavedl do celoplošného provádění jednoduchou, levnou a spolehlivou metodu pro novorozenecký screening poruchy látkové výměny tzv. fenylketonurie. Zahájení celoplošného screeningu si vyžádalo formulování obecných pravidel pro jeho provádění, což učinili zadáním Světové zdravotnické organizace Wilson a Junger v ro...

Látky vyskytující se v přírodě, mžeme podle cizorodosti vůči určitému organismu rozdělit na eobiotika - látky tělu vlastní popř. látky, které organismus umí zpracovat za fyziologických podmínek a xenobiotika - látky cizorodé. U eobiotik se většinou jedná o látky hydrofilní, ionizovatelné (kromě steroidů, mastných kyselin apod.). Xenobiotika se naopak vyznačují rušivým účinkem na pochody, které v organismu probíhají. Pro přežtí organismu jsou nutné pochody, které tyto látky eliminují, tzn. zruší ...

Oxidační stres, reaktivní formy kyslíku a dusíkuReaktivní formy kyslíku a dusíku (RONS) jsou látky, které mají značný fyziologický ale i patologický význam. Jedná se o látky, které reagují s různými biologickými strukturami - mastnými kyselinami a lipidy, aminokyselinami a proteiny, mononukleotidy a polynukleotidy (nukleovými kyselinami) i s řadou nízkomolekulárních metabolitů, koenzymů a jiných součástí živé hmoty. Jsou významnými prostředníky přenosu energie, faktory imunitní ochrany a signáln...

Pyrimidiny jsou dusíkaté sloučeniny odvozené od pyrimidinu, jejichž hlavními zástupci jsou uracil, cytosin a thymin. Tyto látky jako volné dusíkaté báze nejsou příliš biochemicky významné, avšak ve formě nukleosidů a nukleotidů jsou součástí nukleových kyselin a kofaktorů enzymů. Nukleosidy vznikají N- glykosidickou vazbou mezi bazí a ribosou/deoxyribosou, nukleotidy pak navíc obsahují kyselinu fosoforečnou, která je s molekulou spojena pomocí esterové vazby. Pyrimidiny jsou středně silné organ...

Hormony jsou sloučeniny různého složení, syntetizované v endokrinních žlázách nebo specializovaných buňkách. Tyto sloučeniny jsou krví roznášeny k cílovým orgánům a buňkám, kde specificky modifikují metabolismus.Působení hormonů je zprostředkováno specifickou vazbou na receptor cílové buňky. Receptory mohou být uloženy na povrchu buněčné membrány (aminy, peptidy, proteiny) nebo intracelulárně (steroidní hormony). Mechanismus působení hormonů je různý - stimulují transkripci DNA v jádře (ste...

V jádře lipoproteinu jsou hydrofobní triacylglyceroly (TAG) a estery cholesterolu, obal je tvořen z fosfolipidů a volného neesterifikovaného cholesterolu, které jsou více polárnější. Každý lipoprotein má na povrchu alespoň jeden apoprotein, což je hlavní bílkovinná část lipoproteinu sloužící k jeho syntéze, dále také se apoproteiny vážou na specifické receptory na povrchu buněk a tím dostanou lipoproteiny z krevního oběhu do buněk.

Základní příčinou je vždy změna na úrovni DNA nebo RNA. Důsledkem je hromadění substrátu či jeho patologických metabolitů nebo nedostatek produktu reakce, což vede buď k lokálním, nebo systémovým projevům. Jejich incidence se odhaduje na 1:600 až 1000 případů. Mnoho DMP správné diagnóze uniká, proto je incidence možná i mnohonásobně vyšší. K diagnostice je nutno znát klinický obraz, výsledky biochemických a hematologických vyšetření, dále se využívají zobrazovací vyšetřovací metody.

NH4+ < 35 µmol/l v plazmě Vznik–Hlavně deaminací α-aminokyselin ve svalech –Činností střevní mikroflory Narušuje acidobazickou rovnováhu + neurotoxicitaDetoxikace –ornithinový cyklus - vznik močoviny v játrech–Syntéza glutaminu - uvolnění NH4+ do moči

DNA je deoxyribonukleová kyselinaU eukaryotických buněk se nachází v jádře na chromozomech, částečně mitochondriích.Nachází se ve tvaru dvoušroubovice tvořené dvěma vlákny polynukleotidů spojených kovalentními fosfodiesterovými vazbami. Dva řetězce DNA jsou spojeny vodíkovými vazbami, nacházejícími se mezi bázemi nukleotidů: A = T a G ≡ C

Cholesterol je prekurzorem veškerých steroidů v těle, např. kortikosteroidů, pohlavních hormonů, žlučových kyselin a vitaminu D. Je také významným amfipathickým lipidem, což mu umožňuje být strukturní složkou membrán a vnější vrstvou lipoproteinu.Přebytečný cholesterol játra vyloučí ve žluči jako cholesterol nebo žlučové soli. Značný podíl žlučových solí se resorbuje do portálního krevního oběhu a vrací se zpět do jater jako součást enterohepatálního oběhu.

Xenobiotika vstupují z vnějšího prostředí do organismu prostřednictvím potravin, přes kůži, sliznice či respirační systém. Jako látky lipofilního charakteru se dobře vstřebávají do krevního řečiště. Transporty přes membrány jsou zjednodušeny tím, že kapiláry obsahují značné množství lipidů a fosfolipidů. Po průchodu se xenobiotika naváží na proteiny a vena portae jsou transportovány do jater.

Již dlouhou dobu stojí výzkum xenobiotik v popředí zájmu laické i odborné společnosti. Xenobiochemie se zdá být jednou z možných cest k léčbě rakoviny i jiných zákeřných onemocnění. Dnešní moderní medicína nabízí celou řadu účinných variant léčebné terapie, přičemž valnou většinou ať efektivní, či neefiktivní léčby zahrnují xenobiotika, či jejich metabolity. Jako xenobiotika však vystupují i jiné látky, než jen léčiva. Jsou to jedy požité ať omylem, či úmyslně, pesticidy po kontaminaci potravin,...

Organismus používá k výrobě AMK dusík vázaný v aminokyselinách uvolněných hydrolýzou bílkovin potravy nebo vlastních tkání. Volné AMK tvoří v organismu stálou hotovost tzv. pool (600 -700 g AMK). Existuje 20 kódujících AMK, některé z těchto AMK naše tělo neumí syntetizovat, a proto je musíme přijímat v potravě, těmto kyselinám říkáme esenciální - valin, leucin, izoleucin, fenylalanin, tryptofan, threonin, methionin a lysin (u dětí ještě histidin a arginin).

Za fyziologických podmínek je v organismu ustavena rovnováha mezi prooxidačními a antioxidačními mechanismy. Porušení této rovnováhy v neprospěch antioxidačního systému se označuje jako oxidační stres.Volné radikály mají na jedné straně v organismu nezastupitelnou úlohu při některých fyziologických pochodech, zároveň však mohou ireverzibilně poškodit nejrůznější struktury.

Aminokyselina obecně jakákoliv molekula obsahující –COOH a -NH2 funkční skupinuLátky obsahující méně než 10 AMK oligopeptidy Látky obsahující více AMK polypeptidy Polypeptidy o vysoké molekulové hmotnosti bílkoviny