Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Analytická chemie - vypracované otázky
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 1 x |
| Velikost 1,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5975 |
| Poslední úprava 22.06.2015 |
Zobrazeno 1 725 x |
Autor: agata.kucova |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
90,5% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- Fakulta:Fakulta životního prostředí
- Kategorie:Přírodní vědy » Chemie
- Předmět:Analytická chemie
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:52 stran
1. Neutralizační, redoxní a komplexotvorné titrace. Výklad titračních křivek, charakteristika tlumičů, chemické a instrumentální indikace bodu ekvivalence. Praktické aplikace.
Komplexní rovnováhy
Komplex v roztoku může vzniknout: z anorg. iontů, z anorg. iontu a org. činidla, z org. molekul
Reaktivita centrálního iontu je ovlivněna elektronovým uspořádáním ve vnějších orbitalech iontu, elektrostatickými parametry a elektronegativitou, reaktivita ligandu je ovlivněna charakterem donorového atomu, strukturou ligandu, uspořádáním donorových atomů v molekule, charakterem a polohou substituentů v molekule ligandu
Povaha centrálního kationu:
a) kationy s vnější el. konfigurací s2p6: Li+, Na+, K+, Be2+, Mg2+, Ca2+, Sr2+, Ba2+, Al3+, Sc3+, Y3+, La3+, Ti4+, Zr4+
vícemocné ionty ve vodném prostředí snadno hydrolyzují, případně ani neexistují
b) kationy s vnější el. konfigurací d10 a d10s2: Cu+, Ag+, Au+, Zn2+, Cd2+, Hg2+, Ga3+, In3+, Tl3+, Tl+, Sn2+, Sb3+, Pb2+, Bi3+
určující vliv má rozdíl elektronegativit atomů sdílejících vazbu, rostoucí elektroafinita a ionizační potenciál centrálního atomu v komplexu. Tendence tvořit komplex klesá s rostoucí elektroafinitou donorového atomu ligandu, vazby v komplexech mají kovalentní charakter, při tvorbě komplexu se zvyšuje především vnitř. entalpie
c) kationy s částečně zaplněnými d-orbitaly, d1-d2: Ti3+, V3+, Cr3+, V2+, Mn3+, Cr2+, Fe3+, Mn2+, Co3+, Fe2+, Co2+, Ni2+, Cu2+
vlastnosti těchto iontů jsou zčásti podobné iontům obou předchozích skupin, u iontů nízké valence převládá kovalentní charakter
Komplexní rovnováhy
Komplex v roztoku může vzniknout: z anorg. iontů, z anorg. iontu a org. činidla, z org. molekul
Reaktivita centrálního iontu je ovlivněna elektronovým uspořádáním ve vnějších orbitalech iontu, elektrostatickými parametry a elektronegativitou, reaktivita ligandu je ovlivněna charakterem donorového atomu, strukturou ligandu, uspořádáním donorových atomů v molekule, charakterem a polohou substituentů v molekule ligandu
Povaha centrálního kationu:
a) kationy s vnější el. konfigurací s2p6: Li+, Na+, K+, Be2+, Mg2+, Ca2+, Sr2+, Ba2+, Al3+, Sc3+, Y3+, La3+, Ti4+, Zr4+
vícemocné ionty ve vodném prostředí snadno hydrolyzují, případně ani neexistují
b) kationy s vnější el. konfigurací d10 a d10s2: Cu+, Ag+, Au+, Zn2+, Cd2+, Hg2+, Ga3+, In3+, Tl3+, Tl+, Sn2+, Sb3+, Pb2+, Bi3+
určující vliv má rozdíl elektronegativit atomů sdílejících vazbu, rostoucí elektroafinita a ionizační potenciál centrálního atomu v komplexu. Tendence tvořit komplex klesá s rostoucí elektroafinitou donorového atomu ligandu, vazby v komplexech mají kovalentní charakter, při tvorbě komplexu se zvyšuje především vnitř. entalpie
c) kationy s částečně zaplněnými d-orbitaly, d1-d2: Ti3+, V3+, Cr3+, V2+, Mn3+, Cr2+, Fe3+, Mn2+, Co3+, Fe2+, Co2+, Ni2+, Cu2+
vlastnosti těchto iontů jsou zčásti podobné iontům obou předchozích skupin, u iontů nízké valence převládá kovalentní charakter
Klíčová slova:
neutralizační reakce
redoxní reakce
titrace
separace látek
extrakce
vzorkování
Obsah:
- 1. Neutralizační, redoxní a komplexotvorné titrace. Výklad titračních křivek, charakteristika tlumičů, chemické a instrumentální indikace bodu ekvivalence. Praktické aplikace.
2. Přehled optických analytických metod a jejich základní charakteristika.
3. Přehled elektroanalytických metod a jejich základní charakteristika.
4. Techniky separace látek a jejich základní charakteristika: extrakce kapalinou, extrakce tuhou fází (SPE, SPME), extrakce plynem, sloupcová chromatografie.
5. Separační metody využívané v environmentální analýze: kapalinová a plynová chromatografie, elektromigrační techniky
7. Metodika odebírání a přípravy vzorků k analýze (anorganické a organické materiály).
8. Metody stopové analýzy organických polutantů ve složkách životního prostředí (pesticidy, polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky, chlorované dioxiny a dibenzofurany).
9. Stanovení toxických látek v odpadech.
10. Stanovení cizorodých a toxických látek v potravinách a v biologickém materiálu.
11. Zásady správné laboratorní praxe (GLP), postupy při validaci analytických metod. Zajištění kvality v analytických laboratořích a způsoby její kontroly.
12. Postupy využívané pro stanovení kontaminantů v půdách
13. Postupy využívané pro stanovení kontaminantů ve vodách.
14. Postupy využívané pro stanovení kontaminantů v ovzduší.