Popis:
1) Přesnost měření
Přesnost prováděného měření se obvykle vyjadřuje pomocí chyby měření.
Absolutní chyba je definována jako rozdíl mezi naměřenou XM a skutečnou hodnotou XS. ∆=X_M-X_S
Absolutní chyba se obvykle používá při vyhodnocení výsledků měření, protože má stejný rozměr jako měřená veličina. Při udávání přesnosti měřicí metody se nejčastěji používá poměrné (relativní) chyby měření
δ=∆/X_M [ - ] nebo δ=∆/X_M .100 [ % ] nebo δ= ∆/X_M .〖10〗^6 [p.p.m.]
p.p.m. - z anglického označení parts per million - jednotek z milionu (tak jako jsou procenta jednotky ze sta.)
Třída přesnosti
Kalibrací přístroje se stanoví korekční křivka, pomocí které se naměřené hodnoty opravují. Pro většinu sériově vyráběných přístrojů udává výrobce jejich největší absolutní chybu. Tak zaručuje, že hodnota veličiny naměřená přístrojem bude v celém rozsahu mít chybu zpravidla menší, ale nanejvýš rovnou maximální chybě. Maximální chyba je pro analogové měřicí přístroje výrobcem udávána pomocí třídy přesnosti. Podle normy existují tyto třídy přesnosti (údaj je v procentech): 0,05; 0,1; 0,2; 0,3; 0,5; 1; 1,5; 2; 2,5; 3; 5.
Klíčová slova:
měření
signál
transformátory
osciloskop
výkon
kmitočet
magnetická měření
Obsah:
- 1) Přesnost měření
2) Nejistota měření
3) Typy signálů
4) Měřicí přístroje
5) Měřící transformátory
6) Analogové měřicí přístroje
7) Analogový osciloskop
8) Číslicové měřicí přístroje
9) Číslicový osciloskop
10) Virtuální měřicí přístroje
11) Měření aktivních veličin
12) Zapisovací měřicí přístroje
13) Měření jednofázového výkonu
14) Měření třífázového výkonu
15) Měření kmitočtu a fázového posunu
16) Měření pasivních veličin
17) Magnetická měření
18) Měření magnetických charakteristik feromagnetických materiálů
19) Rušení při měření stejnosměrných signálů
20) Rušení při měření střídavých signálů