Finanční teorie, politika a instituce - část Veřejné finance, část Bankovnictví - vypracované eseje

1) Jaká byste navrhli řešení veřejného dluhu v ČR (v současné době realizovatelná)?
Hlavním problémem ČR není výše jejího veřejného dluhu, nýbrž rychlost jeho růstu - na začátku 21. stol. deficitní rozpočty několikanásobně překračovaly míru 3% vyžadovanou EU k zavedení eura.
Důsledky rostoucího veřejného dluhu v ČR: zhoršení ratingu, nezodpovědnost vůči následujícím generacím, vytěsňovací efekt
Nelze: deficit financovat z emise peněz - zakázáno u nás, Z přebytků - ČR žádné nemá, Z privatizace - U nás omezeně, Rozpočtová restrikce = Zvyšování daní, omezení dotací - Nesprávný čas -> pokles tempa růstu HDP, rostoucí nezaměstnanost
Navrhované řešení krokově:
1.) Vyrovnat pravidelné hospodářské schodky vlády. Ústava o schodku mluví jako výjimečném případě, nicméně v posledním desetiletí se jednalo spíše o pravidlo. Základním kamenem smazání dluhu je tedy přestat si půjčovat. Rovněž:
a) Zesílit kontrolu ze strany finančního úřadu pro potírání daňových úniků
b) Zajištění řádného a efektivní čerpání dotací z EU
2.) Vytvoření fondu, který by byl určen právě k potírání každoročních schodků, do nějž by byly každoročně alokovány (přebytečné) prostředky pro řešení právě takového případu. Prostředky by nešlo čerpat z jiného důvodu, než pro vyrovnání rozpočtového schodku, kladné úroky by bylo možno použít na potírání úroků z dluhu
3.) Podpora dlouhodobého a udržitelného hospodářského růstu je rovněž velmi klíčová. Je nutné míst ale na vědomí, že ČR jakožto malá země s velkým exportem jej může ovlivnit jen velmi málo. Spadá sem:
a) Podpora investic vhodně nastaveným daňovým systémem
b) Podpora zaměstnanosti
c) Stimulace veřejnosti v ekonomických aktivitách
4.) Pomocí výše uvedených opatření alespoň udžet veřejný dluh na současné hodnotě a vyčkat ozdravení ekonomiky a to jak v ČR tak celosvětově
2) Popis rozpočtového procesu v ČR

4 základní fáze:
a) Příprava a tvorba rozpočtu - v ČR musí být vytvořen každoročně do 30.9.
- ministerstvo financí předkládá tzv. rozpočtový rámec, ve kterém se musí pohybovat jednotlivé rozpočty ministerstev
a. nabídkový přístup - jednodušší, používá metodu indexování (vychází se z minulého vývoje a indexuje se přes očekávanou inflaci)
b. poptávkový přístup - nerespektuje, co se chtějí ministerstva, ale berou ohledy na to, co chtějí voliči - nebezpečí působení zájmových skupin, časově náročné
b) Schvalování rozpočtu - trojí čtení
a. První čtení - Fixace celkových výdajů, fixace objemu příjmů, schválení velikosti salda rozpočtu (deficit max. 3%) - obecně je tento krok špatný a na základě ústavy by se měl používat pouze výjimečně
b. Druhé čtení - probíhají pozměňovací návrhy poslanců, nátlakové skupiny, porcování medvěda
c. Třetí čtení - Potvrzení, rozpočet musí být schválen do konce kalendářního roku
po schválení v Senátu je třeba podpisu prezidenta
c) Plnění státního rozpočtu - Je nerovnoměrné, deficit v průběhu roku je řešen přes prodej státních pokladničních poukázek - každý rok se spolu se státním rozpočtem schvaluje Emisní kalendář
d) Kontrolní fáze - probíhá od ledna do dubna, výsledkem je státní závěrečný účet, který musí obsahovat, jak se bude řešit deficit (emisní způsob/z přebytku veřejných rozpočtů/z příjmů z prodeje státního majetku/přijetí restriktivních rozpočtových opatření/dluhové řešení - nejčastější)