Popis:
Identita
- politologie v této oblasti čerpá z etnografie, sociologie, antropologie, historie
- identita jako taková je vždy záležitostí kontextu - identita je vztah k něčemu, k nějaké události
- není to nic stabilního, statického, nic objektivně definováno, proměňuje se v čase a prostoru
- Identita se objevuje - projevuje v konfliktech
- identita je integrální součástí člověka ve společnosti po celý život (teorie sociální identity, od 70 let)
- identita přináší identifikaci jedince s dalšími jedinci je součástí člověka
- identita přináší ochranu jedinci vůči příslušníkům jiných komunit
- termín identita můžeme specifikovat: rasová, etnická, národní, ..
- nejčastěji byl termín identita spojován s identitou etnickou
- J. Armstrong používal termín identita namísto nacionalismu pro středověk a raný novověk
Kolektivní identita
= skupinová identita
- podskupinou kolektivní identity - různé druhy identit
- Rasová identita - vztahováno k fyzickému projevu, vnější hodnocení, členové rasy se spolu nemusí cítit svázáni
x
- Národní identita - kulturní identita se vztahem ke státu
x
- Etnická identita: - kulturní identita beze vztahu ke státu
- kolektivní osobnost např. národ (švédský historik Sven Tägil)
- rozdíl v tom, jak se užívá termínu "identita" v obecném podání sociálních věd
x
- jak jej aplikují empirické studie o národní identitě jako o projevu skupinové (kolektivní) sociální identity
- v souvislosti s termínem nacionalismus
- Nacionalismus se vyvinul historicky z postojů označovaných antropology jako loajalita - > sociology a sociálními psychology označováno jako skupinová (resp. kolektivní) identita
- V praxi se velmi uchytil termín identita (či národní identita) = vědomí sounáležitosti s národem a identifikace jako výraz aktivní angažovanosti jedince vůči kolektivní osobnosti, tj. národu.
Klíčová slova:
národní identita
nacionalismus
vznik národa
modernizace
konflikty
decentralizace
regionalismus
Obsah:
- 1. Kolektivní identita, terminologie, koncepty. Problematika identity, národa a nacionalismu
2. Nacionalismus v teoretické perspektivě - teorie nacionalismu od Renana po současnost; teoretické koncepty formování národní identity.
3. Typologie vzniku národa (W. Connor, J. A. Armstrong, B. Anderson); konstrukce národní identity; etnický základ národní identity (A. D. Smith).
4. Problematika malých národů, typologie národních hnutí
5. Modernizace a konflikty (K. W. Deutsch, A. Smith); interní kolonialismus (M. Hechter), marxistický přístup (T. Nairn).
6. Centrum a periferie v kontextu formování národní identity (M. Guibernau); školství a národní identita.
7. Typologie konfliktů v demokracii (vyjednavatelné versus nevyjednavatelné identity), konflikty distribuční a rekogniční.
8. Teoretické koncepty řešení konfliktů v tržní společnosti (akomodační a většinové postupy), (A. Lijphart).
9. Stát a problematika víceúrovňového vládnutí: Decentralizace, regionalismus v druhé polovině 20. století (M. Keating). Formy decentralizace (devoluce, dekoncentrace moci) v rámci státních hranic.