Popis:
1. Co přimělo lidi zabývat se ochranou ŽP, hlavní důvody vedoucí k mezinárodní ochraně ŽP
Začátky péče o přírodu sahají do raných civilizací a náboženští
NOE a potopa
islám, božská moudrost darovala člověku dědictví Země
1902 Úmluva o ochraně ptáků užitečných pro zemědělství
1933 Londýnská úmluva o ochraně fauny a flóry, působnost vůči africkému kontinentu
1940 Washingtonská úmluva o ochraně přírody a zachování divoké zvěře na západní polokouli.
1954 Londýnská úmluvy o ochraně moře před znečištěním ropou
1959 Smlouva o Antarktidě, zákaz jaderné aktivity
1963 Moskevská smlouva, vojenské využití zkoušek jaderných zbraní
Zájem o ochranu ŽP se dostal do popředí počátkem 60. let 20. století.
1967 Rada Evropského hospodářského společenství definovala ŽP jako: vodu, ovzduší a půdu a jejich vzájemný vztah, jakož i vztahy mezi nimi a jakýmkoliv živým organismem.
Po řadě ekologických katastrofách, otázky ochrany ŽP byla nejen na národní, ale i na regionální a globální úrovni. 1968 Rada Evropy přijala dva základní dokumenty o znečištění vody a ovzduší, návrh Africké úmluvy o ochraně přírody a přírodních zdrojů.
1971 Ramsarská úmluva o mokřadech mezinárodního významu v rámci OSN
1972 Londýnská úmluva na ochranu antarktických tuleňů
1982 Světová konference OSN přijala Deklaraci o lidském životním prostředí, 26 principů:
první princip – základní lidské právo na svobodu, rovnost a rovné životní podmínky kvalitním životním prostředí
principy 18 až 20 – nástroje pro plánování mezin. environmentální politiky, rozvoj vědy a technologií
princip 21 – zodpovědnost států, jejich jurisdikcí se nestane příčina poškození ŽP jiných států
princip odsuzující existenci jaderných zbraní
Stockholmská konference: Akční plán lidského životního prostředí
1982 Světová charta přírody, lidstvo součástí přírody
1987 Světová komise pro životní prostředí a rozvoj: udržitelný rozvoj
1992 Rio de Janeiro Světová konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) → deklarace o životním prostředí a rozvoji, která uznává nedělitelnost a vzájemnou závislost všeho na Zemi, která je naším domovem, deklarace definuje 27 zásad ochrany ŽP a dosažení udržitelného rozvoje.
UNCED přijala Agendu 21, zabývající se naléhavými problémy planety, Agenda 21 podrobně analyzuje stávající situaci a navrhuje řešení naléhavých otázek dalšího vývoje lidstva ve třech pilířích udržitelného rozvoje.
ekonomickém
sociálním
environmentálním
Klíčová slova:
ochrana životního prostředí
biologická rozmanitost
smluvní ošetření moderních rizik
finanční mechanismy
environmentální smlouvy
Obsah:
- 1. Co přimělo lidi zabývat se ochranou ŽP, hlavní důvody vedoucí k mezinárodní ochraně ŽP
2. Základní principy ochrany ŽP
3. Základní regulatorní opatření při mezin. ochraně ŽP
4. Úmluva o EIA (Espoo)
5. Struktura environmentálních Mezinárodních smluv
6. Účast států, veřejného a soukromého sektoru, veřejnosti a zájmových skupin na řešení globálních, regionálních a subregionálních problémů ŽP
7. Ochrana biologické rozmanitosti, smluvní ošetření
8. Hlavní mnohostranné Environmentální Smlouvy v oblasti ochrany ovzduší, proč je problematika ochrany ovzduší pokládána za stěžejní v domácí a mnohostr. spolupráci
9. Druhy environm. Smluv dle druhu, obsahu a institucionálního rámce
10. Hlediska problematiky ochrany vod, moří a oceánů, Mezinárodní smlouvy z oblasti ochrany vod, otázka o vodách z pohledu rozvojových a rozvinutých zemí
11. Smluvní ošetření „moderních rizik“
12. Mezinárodní Environmentální Smlouvy a liberalizace mezinárodního Obchodu
13. Integrace ochrany ŽP do sektorových politik
14. Hlavní finanční mechanismy pro podporu ochrany ŽP