Popis:
1.1 Model všeobecné ekonomické rovnováhy jako maximalizační a zároveň paretovsky efektivní model.
Model všeobecné rovnováhy zkoumá rovnováhu na všech trzích. Model řeší problematiku rovnováhy pomocí dvou statků, dvou vstupů (výrobních faktorů), dvou firem (výrobců) a dvou spotřebitelů (proto model 2*2*2*2). Jedná se o maximalizační model, který zároveň odpovídá na otázky:
Je možné v ekonomice vyprodukovat takové množství statků, aby nešlo zvýšit produkci jednoho statku jinak než za cenu snížení produkce druhého statku? Jinak řečeno: lze alokovat (rozdělit) výrobní faktory tak, že jejich přerozdělením nezvýšíme produkci žádného statku jinak než snížením produkce jiného statku?
Lze vyprodukované statky rozdělit mezi spotřebitele tak, aby jakékoliv jiné přerozdělení vždy snižovalo užitek některého ze spotřebitelů? Jinými slovy: lze najít takové rozdělení vyprodukovaných statků, kdy nelze zvýšit užitek jednoho ze spotřebitelů jinak než za cenu snížení užitku jiného spotřebitele?
Model všeobecné rovnováhy je model dokonalé konkurence.
1.2 Základní prvky modelu 2x2x2x2 (graf výrobně spotřební efektivnosti, graf rovnováhy na trhu, graf rovnováhy firmy, graf rovnováhy odvětví) a jejich vzájemné souvislosti.
dva vstupy do výroby,
dva výrobci,
výrobci produkují dva statky/výstupy
dva spotřebitele,
spotřebitelé spotřebovávají dva výstupy/spotřební statky.
1.3 Rovnovážná cena v modelu 2x2x2x2 v jaké podobě je cena v jednotlivých prvcích modelu vyjádřena, jakou má podobu v grafu výrobně spotřební efektivnosti.
1.4 Objasněte, jaké jsou hlavní podmínky rovnováhy ekonomického systému a proč musí být splněny.
Mezní výstup MQ´ všech firem je stejný.
Mezní míra transformace produktu MRTP je u všech firem stejná.
Mezní míra technické substituce MRTS všech výstupů je stejná.
Mezní užitek ze spotřeby každého statku MU v případě každého spotřebitele je stejný.
Mezní míra substituce ve spotřebě MRSC všech spotřebitelů je stejná.
Mezní míra substituce každého ze spotřebitelů MRSC se rovná mezní míře transformace produktu každé z firem MRTP.
Ekonomický systém ve stavu všeobecné rovnováhy je paretovsky efektivní - nelze v něm zvýšit produkci nějakého statku jinak než za cenu snížení produkce jiného statku, ani zvýšit užitek nějakého spotřebitele jinak než na úkor jiného spotřebitele.
Klíčová slova:
ekonomická rovnováha
ekonomický systém
neoklasické pojetí užitku
přebytek
teorie her
efektivita
byrokracie
Obsah:
- 1. Všeobecná ekonomická rovnováha, model 2x2x2x2 a jeho význam.
1.1 Model všeobecné ekonomické rovnováhy jako maximalizační a zároveň paretovsky efektivní model.
1.2 Základní prvky modelu 2x2x2x2 (graf výrobně spotřební efektivnosti, graf rovnováhy na trhu, graf rovnováhy firmy, graf rovnováhy odvětví) a jejich vzájemné souvislosti.
1.3 Rovnovážná cena v modelu 2x2x2x2 v jaké podobě je cena v jednotlivých prvcích modelu vyjádřena, jakou má podobu v grafu výrobně spotřební efektivnosti.
1.4 Objasněte, jaké jsou hlavní podmínky rovnováhy ekonomického systému a proč musí být splněny.
1.5 K čemu by v systému došlo, pokud by některá podmínka všeobecné rovnováhy nebyla splněna?
1.6 Odvození hranice užitkových možností (UPF) z modelu všeobecné rovnováhy. Problematika UPF, vysvětlení tvaru UPF.
2. Co může vyvolat nerovnováhu ekonomického systému a jak se rovnováha obnovuje.
2.1 Graficky vyjádřete základní prvky modelu 2x2x2x2 (graf výrobně spotřební efektivnosti, graf rovnováhy na trhu, graf rovnováhy firmy, graf rovnováhy odvětví) a změny, k nimž může dojít.
2.2 Jaké jsou hlavní příčiny nerovnováhy ekonomického systému? Co jsou to inovace a jaké změny v ekonomickém systému mohou vyvolat?
2.3 Co je to úplný a dobře strukturovaný výčet?
2.4 Jaké bariéry obnovy rovnováhy mohou v ekonomickém systému působit?
2.5 Odvození hranice produkčních možností (PPF) z modelu všeobecné rovnováhy. Problematika PPF, vysvětlení tvaru konkávního PPF. PPF v případě substitutů a komplementů.
2.6 Odvození hranice užitkových možností (UPF) z modelu všeobecné rovnováhy. Problematika UPF, vysvětlení tvaru konkávního UPF.
3. Neoklasické pojetí užitku, produktivní aspekty spotřeby
3.1 Vysvětlete neoklasické pojetí užitku, finalitu užitku.
3.2 Jak porovnáváme současné a budoucí prožitky, co z toho vyplývá při objasnění zákonitostí, podle nichž funguje naše psychika
3.3 Objasněte Fisherův graf, jednotlivé součásti tohoto grafu (křivku investičních příležitostí, indiferenční křivku současné a budoucí spotřeby), optimální částku, která by dle grafu měla být investována, jak se v grafu projeví úrok.
3.4 Produktivní aspekty spotřeby. Podstata a důsledky produktivních aspektů spotřeby.
3.5 Prožitky a představivostní kapitál. Důsledky pro lidské rozhodování.
3.6 Důvody diskontování (převodu) budoucí hodnoty na současnou, forma diskontování.
...
...
...
5. Mládkův paradox, investování v podmínkách rizika a nejistoty
5.1 Mládkův paradox. Podstata a příčiny včetně grafického znázornění.
5.2 Investování do pozice - podstata, důsledky, formy investování do pozice. Prestižní spotřeba.
5.3 Pojem pojištění a riziko. Celkový užitek v podmínkách rizika
5.4 Spravedlivá hra. Averze k riziku a spravedlivá hra. Kdy se vyplatí hrát nějakou hru. Užitková funkce člověka bez averze k riziku.
5.5 Podstata pojištění. Zlepšení, která pojištění přináší. Determinace pojistné částky a důvody proč pojištěné subjekty platí nižší částku.
5.6 Další formy ochrany před rizikem.
6. Teorie společenského blahobytu
6.1 Odvození křivky dosažitelného užitku. Společenská indiferenční křivka. Podstata teorie blahobytu.
6.2 Optimum na křivce dosažitelného užitku. Problémy daného optima. Zdůvodnění nemožnosti na UPF porovnávání užitků dvou (několika) subjektů včetně analogie s PPF.
6.3 Různé pohledy na vztah rovnosti a efektivnosti.
6.4 Hranice současné hodnoty budoucího příjmu (Y´PF), příčiny konkávního tvaru Y´PF.
6.5 Optimum na Y´PF a souvislost s úlohou kapitálového trhu. Proč na Y´PF lze určit optimum a na UPF nikoliv.
6.6 Důvody diskontování (převodu) budoucí hodnoty na současnou, forma diskontování.
...
...
...
15. Teorie veřejné volby a role státu
15.1 Politický cyklus a jeho důsledky na veřejnou volbu.
15.2 Racionální neznalost voliče a politika. Problematika asymetrie informací. Důsledky asymetrie informací. Možné řešení asymetrie informací. Slabší smluvní strana a důsledky, pokud je někdo v postavení slabší smluvní strany.
15.3 Stát v pozici, kdy má převahu informací. Možnosti řešení. Situace, kdy je stát v pozici slabší smluvní strany (např. při regulaci monopolu).
15.4 Možná tržní řešení pozitivních i negativních externalit. Transakční náklady. Coaseův teorém.
15.5 Stát a redistribuce, důsledky redistribuce, vztah mezi redistribucí a efektivností.
15.6 Přímá a nepřímá role (funkce) státu. Vymezení těchto funkcí. Role státu při vytváření vzdělanostní společnosti.