Mikroekonomie - vybrané otázky

1. Úvod do studia

„Přijímací zkoušky z matematiky? A ještě 35 000,- Kč ročně? Děkuji. Kašlu na studium. Je statisticky dokázáno, že největší zbohatlíci nikdy nestudovali či nedostudovali vysokou školu. Asi proto, že peníze, které jiní utráceli za studium, investovali do realizace svých vlastních záměrů a místo šprtání naprosto irelevantních nesmyslů pro praktické vydělávání peněz tvrdě pracovali na svých snech. Mám-li se rozhodnout, zda se budu několik let věnovat několik hodin denně studiu, nebo stejný čas věnovat např. programování, je rozhodnutí jasné. Pokud budu studovat, budu ztrácet čas a po možném dokončení školy budu mít sice „papír“, ale žádnou jistotu pracovního uplatnění na trhu práce (do 50 let se dá očekávat 80% nezaměstnanost). Pokud budu stejnou dobu, kterou bych věnoval studiu, věnovat vývoji softwaru, budu mít v okamžiku, kdy student vaší školy dokončí studium, zavedenou softwarovou firmu. Asi to nebude Microsoft, ale Bill Gates taky seknul školou právě včas. Na českých vysokých školách jsem byl již dvakrát a zjistil, že s něčím tak odtrženým od praxe a zbytečně zahlcujícím nadbytečnými informacemi nemá smysl ztrácet čas. Klidně bych platil 10 000,- Kč za předmět a půlrok - ale za podmínky, že si zvolím obsah a formu. To, co se nabízí u většiny vysokých škol nejde do hloubky právě v těch oblastech, o které mám zájem.“

Radkův e-mail mně předala tajemnice naší školy s tím, abych zvážil, zda na něj odpovědět. Bylo to v době, kdy se blížily prázdniny a kdy ve mně dozrávalo rozhodnutí využít větší množství volného času k odstartování práce na učebním textu ekonomie. Ne takového, jaké se běžné učební texty píšou, ale učebního textu, který by vtáhl toho, kdo jej studuje, přímo do děje ekonomického rozhodování. Učebního textu, který by zachytil ekonomické dění nikoli jako něco, co tvoří vnější kulisu života člověka, ale jako něco, čeho je přímo ten, kdo ji studuje, součástí.