Obecná metodika soudního inženýrství - vypracované otázky
«»
Popis:
1. Vysvětlete co je znalecká činnost?
ZČ je procesem získávání, zpracovávání a předávání informací s cílem vyřešit znalecký problém a vypracovat znalecký posudek. ZČ se provádí v oboru soudního znalectví. Jedná se o činnost prováděnou před státními orgány nebo v souvislosti s právními úkony občanů či institucí.
2. Uveďte dva hlavní znaky odlišující znalce a experta.
- Výsledky práce experta jsou určeny lidem z jeho oboru, znalec musí přetlumočit svoje výsledky, tak aby je pochopil i laik
- Způsob práce a podklady si může opatřovat (určovat), jak uzná za vhodná, zatímco znalec je vázán zásadami procesního řízení
Klíčová slova:
znalecká činnost
posudek
kontrola znalců
znalecký experiment
trestní řízení
místní šetření
Obsah:
- 1. Vysvětlete co je to znalecká činnost
2. Uveďte dva hlavní znaky odlišující znalce a experta
3. Vysvětlete proč a v kterém období vznikla potřeba zapojení odborníků do procesního řízení.
4. Jaké je současné postavení znalce a znaleckého posudku z hlediska dokazování soudu a vysvětlete v čem je hlavní rozdíl oproti minulosti.
5. Definujte pojem znalecké činnost podle zákona
6. Uveďte postup při jmenovacím řízení a podmínky pro jmenování znalce
7. Shrňte obsah znaleckého slibu
8. Vyjmenujte 5 podmínek pro odvolání znalce
9. Namalujte schéma na kterém vysvětlíte, kdo může řádně (soustavně) vykonávat znaleckou činnost a jak je to s evidencí těchto subjektů.
10. Vysvětlete jak je to s činností tzv. znalce ad hoc.
11. Shrňte hlavní zásady výkonu znalecké činnosti ústavů
12. Vysvětlete, kdy je znalec vyloučen z podání posudku.
13. Vysvětlete, kdy je znalec oprávněn odepřít podat posudek.
14. Vyjmenujte prvotní úkony znalce a popište celý postup znalce při přípravě znaleckého posudku.
15. Uveďte obsahové členění znaleckého posudku a vyjmenuj všech 6 formálních náležitostí posudku.
16. Vysvětlete jakým způsobem rozdělujeme podklady pro znalecké posuzování a význam tohoto členění. Uveďte tři příčiny technické nepřijatelnosti podkladů.
17. Vyjmenujte aktivity, které znalec provádí při zpracování znaleckého posudku.
18. Vysvětlete co je znalečné a z jakých položek se skládá.
19. Vysvětlete způsob stanovení odměny za posudek vypracovaný pro potřeby státních orgánů (možnosti zvýšení a snížení).
20. Uveďte typické náklady znalecké činnosti.
21. Vysvětlete rozdíl mezi vyúčtováním znalečného v řízeních před státními orgány a v ostatních případech.
22. Jaké zvláštní možnosti mají znalecké ústavy při vyúčtování znalečného?
23. Kdo zřizuje sbory pro znalecké otázky?
24. Vysvětlete co je úkolem sborů pro znalecké otázky a poradních sborů předsedů krajských soudů.
25. Vysvětlete, jak se provádí kontrola znalců.
26. Vysvětlete co je odborné vyjádření a čím se liší od znaleckého posudku.
27. Uveďte jak musí být (oproti běžným zásadám) znalecký posudek doplněn, je-li vyžádaný v trestním řízení procesní stranou?
28. Vyjmenujte alespoň 7 náležitostí dohody mezi znalcem a organizací (resp. mezi znalcem a občanem)
29. Uveďte obsahové členění znaleckého posudku a vyjmenujte všech 6 formálních náležitostí posudku.
30. Vysvětlete jakým způsobem rozdělujeme podklady pro znalecké posuzování a význam tohoto členění.
31. Vyjmenujte aktivity, které znalec provádí při zpracování znaleckého posudku. Proveď rozlišení mezi řízením občanskoprávním a trestním.
32. Vysvětlete rozdíl postupu znalce při opatřování podkladů v občanskoprávním a v trestním řízení.
33. Vysvětlete co je „kauzální nexus“ (uveďte příklad) a co znamená zásada „in dubio pro reo“.
34. Vysvětlete co je trestný čin, nakreslete schématické rozdělení trestných činů z hlediska zavinění a uveďte příklady.
35. Vyjmenujte všechny 4 znaky vzniku odpovědnosti za škodu (u tzv. subjektivní odpovědnosti za škodu).
36. Objasněte principy trestní odpovědnosti znalce a odpovědnost znalce za škodu.
37. Vyhledejte v ZZT ustanovení týkající se povinnosti znalce zachovávat mlčenlivost a objasněte tento pojem.
38. Uveďte postihy, se kterými se lze setkat v jednotlivých druzích řízení a vysvětlete, kdy mohou být uplatněny.
39. Vysvětlete pojmy škoda nikoli nepatrná, nikoli malá, větší škoda, značná škoda, škoda velkého rozsahu.
40. Vysvětlete v čem se odlišují pojmy důkazní prostředek, důkaz a dokazování.
41. Vypište obvyklé důkazní prostředky v občanskoprávním a trestním řízení a vzájemně je porovnejte.
42. Vypište zvláštní způsoby dokazování specificky používané v trestním řízení a vysvětlete jejich účel a způsob provádění.
43. Uveďte kdo a jakým způsobem provádí hodnocení důkazů a vysvětlete v čem spočívá specifické postavení znaleckého posudku mezi důkazními prostředky.
44. Vysvětlete rozdíl mezi vyšetřovacím pokusem a znaleckým experimentem a uveďte zásady přípravy znalce na tyto úkony.
45. Vysvětlete základní rozdíl mezi ohledáním v trestním řízení a ohledáním v ostatních druzích řízení.
46. Vysvětli zásady pro přípravu znalce na místní šetření a postup při místním šetření.
O souborech cookie na této stránce
Soubory cookie používáme pro funkční účely, pro shromažďování a analýzu informací o výkonu a používání stránky.