Popis:
1. Stát, struktura státní moci.
Pojem státu – stát je určitou formou organizace společnosti, jejíž specifikum je adekvátní době, regionu a dalším faktorům, je to politická forma organizace společnosti. Organizace lidské společnosti, jejíž forma zahrnuje: sociální a ekonomickou nerovnost, orgány vytvořené k řízení společnosti, donucovací aparát – je státní formou organizace společnosti.
Znaky státu - a) zvláštní veřejná moc – státní moc
b) územní organizace obyvatelstva
c) suverenita a výlučnost
d) existence daní a poplatků
e) existence práva
ad a) státní moc nevykonává společnost jako celek, ale zvláštní, nad společností postavená instituce – státní mechanismus (aparát). Ne každá složka státního mechanismu má moc. Složky disponující mocí se nazývají státní orgány. Státní orgány mají pravomoc dávat závazné pokyny jiným orgánům, organizacím, právnickým a fyzickým osobám, na rozdíl od ostatních orgánů mohou rozhodnout o použití státní moci. Mezi další složky státního mechanismu patří úřední osoby, tj. osoby oprávněné dávat závazné pokyny pracovníkům státního aparátu, kteří jsou jim administrativně podřízeni (hygienik, velitel vojenského útvaru apod.)
Pravomoc – oprávnění, popř. povinnost uskutečňovat státní moc, která je přitom vykonávána určitým způsobem a určitými metodami. Pravomoci normotvorné (vydávání právních norem), zákonodárné, ústavodárné. Výkonná a nařizovací pravomoc –běžná řídící činnost– st. správa. Další pravomoci – zřizovací, schvalovací, rozhodovací. Zvláštní pravomoci – kontrola, dozor a dohled. Formy realizace státní moci: a) koncentrace moci – diktatura; b) dělba moci.
Teorie dělby moci – zásada oddělenosti: a) výkon jednotlivých mocí zvláštními orgány (oddělenost, samostatnost a nezávislost); b) neslučitelnost těchto mocí v rukou jediné osoby; c) nezávislost mocí na sobě navzájem – různý způsob nabytí moci (zákonodárná – zvolený zastupitelský orgán, výkonná – panovník a jím jmenovaní úředníci, soudní moc – nezávislé soudy. – zásada rovnováhy mocí a vzájemných brzd – možnost vzájemného omezení moci (soudy – odsouzení, prezident – amnestie)
ad b) územní organizace obyvatelstva – princip teritoriality – státní moc a právo určitého státu se vztahují na území státu, na všechny, kdo pobývají na tomto území.
ad c) suverenita (svrchovanost) státu je nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci jak uvnitř, tak vně hranic státního území. Vnější – státy jsou si rovny. Vnitřní – veškeré obyvatelstvo, ale i politické organizace jsou státu podřízeny.
výlučnost – stát je jedinou organizací svého druhu na daném území
ad d) existence daní a poplatků – vybírány od příslušníků státu k vydržování státního aparátu.
ad e) existence práva – pravidel regulující chování a lidské vztahy, konání a jednání tak, že předem stanoví, jaké toto chování a konání má být. Právo je pak státem vynutitelné.
Funkce státu – vnější (obranná funkce, zahraniční věci – má zajistit suverenitu státu v případě vnějšího ohrožení, zachovávat státnost, veřejnou moc a stabilizovat systém při zásazích zvenčí) a vnitřní (ekonomická, sociální, donucovací); ekonomická – stanovit pravidla trhu a stíhat ty, kdo je porušují (např. pravidla hospodářské soutěže); sociální – stanovit pravidla pro vzdělávání, sociální, zdravotní a nemocenské pojištění, zaměstnanost, ochranu životního prostředí a postihovat jejich porušování.; donucovací – určovat chování jedinců či skupin a v případě nerespektování, použít právem stanovené donucovací prostředky.
Formy státu: a)organizace státní moci - formy vlády
- učlenění státu
b)režim fungování – státní režim
ad formy vlády - vztahy obyvatelstva ke státní moci (*demokratická*nedemokratická)
demokratická forma vlády – (demokracie – vláda lidu; démos-lid, kratos-síla;občané jsou zároveň zákonodárci a zároveň poddanými zákonů)
principy fungování demokracie:
občanská práva jedince
suverenita a národní svébytnost
vůle lidu se projevuje ve volbách do zastupitelských orgánů (parlamentní princip)
ochrana menšin
právní jistota občana
formy demokracie: přímá - odvozenost a podřízenost státního aparátu přímé demokracii
relativní nezávislost aparátu na přímé demokracii(častěji)
referendum – lidové hlasování o veřejných otázkách – buď jsou předem stanoveny(Švýc.), nebo se vláda náhodně odvolává na lid jen v některých otázkách.
plebiscit – otázky státního zřízení, změny hranic, odtržení od státu apod. – omezené použití
nepřímá- (zastupitelská) – obyvatelstvo se zúčastní vlády nepřímo, pomocí svých zástupců – otázkou je způsob nabývání pravomoci zastupitelů, vztah voličů a poslanců, vztah zastupitelských orgánů k stálému (profesionálnímu) aparátu. Systém rozdělení mandátů může být většinový, nebo systém poměrného zastoupení. Záruky, že se bude zastupitel chovat...
Klíčová slova:
stát
státní správa
právo
trestní právo
soutěž
společnosti
obchodní rejstřík
Obsah:
- 1. Stát, struktura státní moci
2. Státní správa, samospráva, soudní řízení
3. Soudy, soudnictví, soudní řízení.
4. Ústavní práva občanů.
5. Právo, prameny práva, právní normy.
6. Aplikace práva, výklad práva.
7. Právní vztahy, pojem, předpoklady, prvky, druhy.
8. Zákonnost a její zajištění.
9. Právní odpovědnost. (**odpovědnost za škodu a bezdův. obohacení)
10. Trestní právo.
11. Věcná práva. (vlastnictví, spoluvlastnictví, jiná věcná práva)
1. Obchodní právo – pojem, předmět, prameny, Vztah obchodního a občanského zákoníku.
2. Právní podmínky podnikání. Živnostenský zákon.
3. Podnikatel. Obchodní firma. Obchodní rejstřík.
4. Obchodní společnosti (základní charakteristika). Vznik, zánik společnosti.
5. Orgány společnosti. Postavení společníků. Majetkové poměry.
6. Obchodní závazkové vztahy – pojem, druhy. Vznik obchodních závazkových vztahů. Uzavírání smluv.
7. Změna, zajištění a zánik obchodních závazkových vztahů.
8. Závazky z porušení práva (odpovědnost).
9. Charakteristika a odlišnosti smluvních typů uzavíraných podle obchodního a občanského zákoníku. (smlouvy o převodu či nabytí vlastnického práva, smlouvy o užívaní věci a smlouvy o obstarání záležitostí)
10. Hospodářská soutěž.
11. Rozhodování obchodních sporů.