Otázky k zápočtu z Římského práva

Založení Říma podle Livia- roku 753 před.nl. Romulem, Latinové, Sabinové, Etruskové KRÁLOVSTVÍ (753-510 př. nl.),rodová společnost,kolektivní tržba nemovitostí, kmeny(tribus-ramnes,tities,luceres) ,kurijní sh.-volba krále,ap.,senát-vyvinul se z rady stařešinů,potvrzuje volby,vojsko, politika, náboženství a státní pokladna, král-nejvyšší kněz, soudce, velitel armády(Tarquinius Superbus- vyhnán, protože nesvolával senát ani lid. sh)REPUBLIKA(510- 31 před.nl.)Konzulové voleni od 510 do 451 p.nl., pak zvoleno 10 decemvirů (za účelem vytváření zákonů)- decemvirové z řad patricijů od 367 p.nl. první konzul z řad plebejů,Lidové sh.-kuríjní,setninové(majetkový základ, volební, soudní, zákon), tributní(územní princip,Servia Tullia),plebejská, Senát, Úřady
Úředníci republiky - dělí se na: ● volné, ● obci X plebeji, ● patricijské X plebejské, ● kurulské X nekurulské, ● vyšší X nižší, ● s nejvyšší samostatnou mocí X s úřední mocí. Zásady chodu úřadů: dočasnost (1 rok), sborovost, bezplatnost, odpovědnost
b) Konzulové - byli pouze 2 po vyhnání králů 510 p. nl.- z řad Patricijů, ale od 367 p. nl. 1 Patricij a 2 Plebejci !!! Pravomoci: vojské, soudní (civilní, až do zřízení Praetora 367 p.nl. i trestní), seznamy občanů a senátorů, svolávání lid. shromáždění, svolávání senátu, zákonodárná, finanční, správní, nábož.
c) Praetor- vznik 367 p.nl., původně jeden, soudní pravomoc: městský = spory mezi řím.občany. cizinecký = spory mezi Římany a cizinci
d) Cenzor- od 444 p.nl., dva!!!, voleni na 1 a ½ roku, 1x za 5let setninovým shromážděním - nejprve hosp.a finanční úředníci. Pravomoci: sčítání lidu, dohlíží na dobré mravy, udělují důtky a pokuty, sestavují seznam senátorů, zadávají veřejné práce
e) Plebejští tribunové- od 494 p.nl.- nedotknutelné osoby, celkem 1O- volni každý rok plebejským shromážděním. Pravomoci: právo veta všech usnesení kromě diktátora, svolávají pleb. Sněm, jednali se senátem a svolávají ho, soudní pravomoc
f) Édilové- úředníci volení po dvou z řad Plebejů a Patricijů (Kurulů), Pravomoci kurulů- dozor nad městem, pořádání slavností, obchodní spory.Pravomoci Plebejů: pořádání pleb.her, archivy a pokladna  později se Kurulové a Plebejové ve své činnosti spojili.
CÍSAŘSTVÍ- principát - v čele císař, senát je v jeho moci a pravomoci ostatních orgánů slábnou, úředníky dosazuje císař, Řím v krizi(vláda Oktaviána), dominát -„pán a bůh“= absolutní moc, opírá se o křesťanství, armádu a úřednický aparát 395- rozpad říše, 476- zánik Římské říše