Peníze, banky a finanční trhy - vypracované otázky

01. Jaký je rozdíl mezi reálnými (věcnými) aktivy a finančními aktivy? Uveďte příklady. Platí tento rozdíl i pro investice?
Tento rozdíl platí jak pro aktiva tak pro investice.
Reálnými aktivy (investicemi) jsou především statky (výrobní hala, automobily, …)
Finančními aktivy (investicemi) jsou především peníze a cenné papíry (akcie, obligace, …)

02. Proč jsou finanční aktiva významná k výměně užitků z reálných zdrojů?
Užitky jsou měřitelné pouze penězi (tedy finančními aktivy). Např. neexistuje jiná možnost porovnání užitků dvou statků (jablka a hrušky) jinak než-li penězi.

03. Jaký je rozdíl mezi oběhem statků v barteru a ve zbožní výrobě.
Barter je výměna zboží za zboží.
Při zbožní výrobě nedochází pouze k výměně zboží za zboží, ale i zboží za peníze.

04. Jak spolu souvisí oběh peněz a oběh zboží? Je oběh zboží předpokladem oběhu peněz? Může existovat oběh peněz bez oběhu statků, věcných hodnot?
Oběh zboží s oběhem peněz souvisí velmi úzce. Jedním z předpokladů pro oběh peněz je oběh zboží. Oběh peněz může existovat bez oběhu statků, pak se jedná o transakce finančních aktiv.

05. Charakterizujte základní prvky finančního systému. Jmenujte některé z nich, pokud v ČR existuji.
Základními prvky finančního systému jsou: finanční instituce, finanční trhy a finanční dokumenty. V ČR existují všechny prvky. Mezi finanční instituce patří banky, pojišťovny, spořitelny, …, mezi finanční trhy patří např. kapitálový trh, peněžní trh, mezibankovní trh, devizový trh a trh finančních derivátů. Co se finančních dokumentů týče, pak zde existují peníze, cenné papíry (akcie, dluhopisy, …), bankovní depozita, devizy, valuty, repo dokumenty, …

06. Proč musí zhruba dlouhodobě odpovídat v každé ekonomice úspory investicím? Platí to i pro světové hospodářství jako celek? Má v této souvislosti smysl rozlišovat ex-ante a ex-post analýzu a brát v úvahu čas?
V případě, že by úspory neodpovídaly investicím (úspory > investice), došlo by k omezení výroby, snížení důchodu a zaměstnanosti, to platí i pro světové hospodářství. Při tom je nutné brát v potaz rozlišení analýzy ex-ante a ex-post i brát v úvahu čas. Z krátkodobého hlediska ovlivňuje rovnováha mezi úsporami a investicemi stabilitu ekonomiky.

07. Jsou úspory stavová či toková veličina? Objasněte.
Úspory jsou veličinou tokovou, poněvadž jsou závislé na spotřebě. Co nespotřebuji, to mohu uspořit a naopak.

08. Jaký je rozdíl, pokud nějaký existuje, mezi rozhodnutím spořit a rozhodnutím, kam umístit úspory?
Rozdíl existuje. Rozhodnutí spořit souvisí s našimi preferencemi - nejedná se o finanční rozhodnutí (záleží na výši důchodu, úrokové míry či na věkové struktuře obyvatelstva) Rozhodnutí o umístění úspor je finanční rozhodnutí, protože se řídíme výnosem, rizikem a likviditou jednotlivé investice.

09. Existuje rozdíl mezi ekonomicky vyspělými a rozvojovými státy v tom, jak v nich reagují úspory na změny úrokových sazeb?
Ano, rozdíly existují. V ekonomicky vyspělých státech reagují občané více, jelikož mají více možností, jak peníze spořit (resp. investovat). V případě, že se úrokové sazby sníží, začnou lidé vkládat více finančních prostředků do cenných papírů.

10. Myslíte, že může mít nějaký význam řazení dlužnických a věřitelských jednotek ve schématu 1.1.?
Ano, ze schématu je patrné, že největšími věřiteli jsou domácnosti (mají v úhrnu k dispozici nejvíce finančních prostředků). Kdežto největšími dlužníky jsou firmy, jelikož potřebují nejvíce peněz na investice (domácnost bude asi ztěží investovat v miliardách, kdežto podniky - např. ČTc - ano).