Psychologie vyučování a výchovy

Předmět psychologie vyučování a výchovy
Zkoumá psychologické aspekty a zákonitosti procesu výchovy a vyučování (edukace) a socializace ve škole.
Zkoumá změny v psychice a v osobnosti způsobené edukací a identifikací, resp. nápodobou učitele, modelu, vzoru, příkladu. Je to věda o psychologických zákonitostech permanentního a cyklického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých (Ladislav Ďurič).
METODOLOGIE
Komplexní filosofický, vědecký, obecný, gnoseologický, noetický a holistický systém teoretických principů a návodů na získávání poznatků z odborné, vědecké, vědecko výzkumné a experimentální činnosti.
METODIKA
Návrh systematického provádění činností spojených s určitou etapou řešení odborných, vědeckých a vědecko výzkumných i experimentálních problémů.
Určuje čas , místo a způsob realizace a její etapy (pilotáž, předvýzkum, vlastní výzkum). Je konkrétnější než metodologie a vede i k výběru probandů a vhodné metody sběru a šetření dat.

METODA
Představuje konkrétní cestu, způsob, nástroj, pomůcku k řešení dílčího odborného, vědeckého, vědeckého výzkumného či experimentálního problému.
Metody jsou empirické a teoretické.
Empirické jsou subjektivní (např. dotazník), objektivní (např. pozorování) a projekční (např. kresba lidské postavy).
Teoretické jsou např. myšlenková analýza, syntéza, dedukce, indukce, abstrakce, analogie.
V psychologii je tradiční dělení metod na psychometrické (testové),které jsou osobnostní a výkonové (např. Ravenovy progresivní matrice) a klinické (např. anamnéza, kasuistika, rozhovor).