Popis:
1) Význam studia ŘP je v tom, že ŘP je určitým právním řádem, který se vyvíjel v průběhu tisíce let a jako nejpropracovanější právo ovlivnilo vývoj práva ve většině zemí Evropy. ŘPchápeme jako školu právního myšlení pro dnešek. Období ŘP je ovlivněno několika událostmi a jednou z nich je založení Říma. Řím byl založen v r. 753 př.n.l. Řím jako městský stát byl založen na sedmi pahorcích a jeho zakladatelem byl Romulus, který se sám stal prvním králem.^ Na tomto území žily 3 etnické skupiny a nejpočetnější z nich byli Latinové. Jednotlivá období římských právních dějin : Řím prošel několika vývojovými obdobími, která ovlivnila vývoj řím. práv. dějin, a to : 1. Období království (8.-5. stol. př.n.1.), 2. Období republiky (4.-1. stol. př.n.1.), 3. Období císařství - a) principátu (1. stol. př.n.1. - 3. stol. n.l.), b) dominátu (3.-5. stol.nl).
adl. Podle legend vládlo v Římě celkem 7 králů a toto období se označovalo jako Doba královská, dalším orgánem byl senát, jehož členové byli zástupci skupin obyvatelstva, které bylo v té době tvořena ze 3 etnických skupin a dále lidová shromáždění, kterým král spolu se senátem^předkládali připravované návrhy zákonů.
Dalším obdobím byla ad 2. Římská republika, jejímž představitelem nebyl jeden král, ale byli zde 2 představitelé, kteří svoji moc vykonávali současně a byli voleni na 1 rok. Tito úředníci (magistratus) se původně nazývali vůdci lidu a později konzulové. Později došlo k přerušení vládnutí těchto dvou konzulů a do čela republ. nastupuje skupina decemvirů, kteří pracovali na kodifikaci ŘP - na Zákoně 12 desek a po r. 449 př.n.1. došlo opět k návratu ke 2 konzulům. Tito konzulové byli voleni pouze z patricijů, ale od r. 367 př.n.1. byl jedním konzulem plebejec. Státní orgány v době republ byli : a) Lidová shromáždění, která se dělila na centuriiní a tributní. b) Senát, c) Úřady, ad a) LS centurijni - setniny, které byly vojenské, politické a daňové a každá z nich měla 1 hlas. Jejich pravomoci byly např. souzení zločinců, volba nejvyšších stát. úředníků, přijímání nových zákonů, vyhlašovat války, udělovat stát. občanství, ad a) LS tributní - ta byla organizována podle území, tj. podle městských a venkovských okresů. Jejich pravomoci byly podobné LS centurijnímu, ale na nižší úrovni, tzn., že projednávali záležitosti méně důležité, volili nižší úředníky, působili jako odvolací instance soudní při odsouzení k pokutě. ad b) Senát zpočátku tvořil poradní orgán, ale později se stal nejvyšším org. v Římě, senátory nejprve jmenoval král, pak konzulové a později cenzoři. Funkce senátora byla doživotní, v pozdějším období mohli senátora odvolat cenzoři. Senát prováděl dohled nad volbami a výklad zákonů, ad c) Úřady byly tvořeny nejprve z úředníků republiky, kterým se říkalo magistráti, později to byli konzulové, kteří byli voleni z řad patricijů na dobu 1 roku, ale od r. 367 př.n.1. byl jedním konzulem plebejec. V r. 444 př.n.1. byl zřízen úřad cenzora, do kterého byli voleni 2 cenzoři na dobu 5 let.
ad 3. Obdobím bylo období císařství, které se dělilo na období principátu - v r. 31 př.n.1. nastupuje do čela státu Oktavián. Za principátu přetrvávají některé republ. orgány, jejichž moc postupně slábne a koncem 3 stol. n.l. dochází k přechodu na období druhé, a tím je obd. dominátu. Císař ( Diocletián) v tomto období zreorganízoval centrální vládu (nejvyšší úřady ), zřídil nové státní úřady, které byly přísně hierarchizovány a v jejich čele stál sám císař. Dominát spočívá v tom, že císař má absolutní moc, rozhoduje o všem, opírá se o křesťanství, armádu a úřednický aparát. Mezi nejvyšší úředníky patří : hlavní právní poradce císaře, tím je ministr spravedlnosti, vedoucí císařských kanceláří, ministr financí a velitel armády. V r. 395 dochází k rozpadu římské říše na západní, jejím hl. městem byl Konstantinopol a východní část, jejím hl. městem byl Řím. Zákonodárná moc je společná pro celou říši. V r. 476 dochází k zániku západořímské říše
Klíčová slova:
Římske právo
prameny
poznávací prameny
právnické osoby
kategorizace věcí
věcné práva
vlastnictví
Obsah:
- 1) Význam studia ŘP
2.Literární prameny - řím.spisovatelé důležití pro studium řím.práva (Livius.Suetonius.Tacitus.CiceroJProkopius).
3") Produkční prameny RP
4) Poznávací prameny RP
5) Římské náboženství
6) Gaiovv Instituce
7) Císař Justinián (život a dílo)
8.Recepce řím.práva ve středověku a novověku-škola glosátoru a komentátoru, mos gallius a právní humanismus, usus modernu pandectarum, přirozenoprávní škola, německá histr. Škola, úloha řím. Práva ve sporu o selská odúmrtí z r. 1385.
9*.Ius ve svých různých vyznamechfprávo obiektivní,subiektivní,právni norma-právní vztah.právní činy.právní iednánflpostoi klas.řím.právníků k právní teorii a k obecným definicím.
lO.Vtah mezi his civile.ius genthim a ras naturele(nodle Gaia a Justinina), rozdíl mezi ius a fasjnezi ius publicum a ius privatum, mezi ius civilis a his praetorium.
11. Právní subjekty v Římském právu, jejich vznik a zánik, význam pojmů caput a status, status libeitatis.status civitatis,status familiae.
12) Právnické osoby v ŘP
13.Nauka o negorium iuridicum. jeho různé typy, jednotlivé elementy obsažené v negotium iurdicum: essentialia negotti, naturalia negotti, accidentalia negotti(conditio,dies,modus).
14. Vůle, její možnosti, projevy a vady:error,(in negotiojn persona, in corpore, in gualitate,) dohis, vis.
15.Rímsky privátní proces: legis actiones.formulae.cognitio extra ordinem.
16.Věci v římském právu a jejich různé kategorie.
17.Římská familía ve svých různých významech,práyní postavení jednotlivých členů římské rodiny.struktura příbuzenských vztahů (agnitio,cognatio, affínitas)
18.Věcná práva v římském právu-ius in re (proprieta,ususfructus),právní normy omezující věcná práva(ochrana sousedských práv,aemulatio,institnt vyvlastnění v RP)
19.Různé podoby římského vlastnictví (civilní ,provinční,prétorské).
20.Původní vlastnictví nabytí vlastnického práva: occupatio.accessio, sperificatio,confusio,adiudicatio.litis aestimatio.adquisitio fructuum.
21.Qdvozené způsoby nabytí vlastnického práva: in iure cessio, mancipatio,traditio,usucapio,praescriptio longi temporis.