Státověda - vypracované otázky ke zkoušce

1A. STÁT, JEHO ZÁKLADNÍ HISTORICKÁ ETAPIZACE, RŮZNÁ POJETÍ A KATEGORIE


Stát - definice J.Pražáka - Stát je trvalý organický svazek lidstva, jisté teritorium obývajícího, s jedinou vůlí a jedinou mocí nejvyšší, jehož účelem je napomáhati dosažení všech životních úkolů lidu, takto spojeného.

stručná historie - přeměna rodových společností na státní zřízení v orientálních despociích - Mezopotámie, Egypt,
Chetitská říše, stará Asýrie, Čína, Indie,…

přeměnou rodových společností v starém Řecku - okolo 800-500 př.nl. - vznik Polis - městský
stát

jako městský stát byl původně organizován i antický Řím, později se rozrostl ve velkou říši s
početnými provinciemi

středověk je provázen vznikem feudálních monarchistických států, později získávají moc
privilegované skupiny obyvatel - stavy - a vládnou spolu s panovníkem - stavovský stát

od konce středověku a začátku novověku koncentruje často panovník absolutní moc ve státě

v 19. a 20. století se vyvíjejí konkrétní varianty rozvinuté organizace společnosti - vznikají
národní státy - s důrazem na smysl politický i etnický

v dnešní době globalizace a integrace je národní stát již v mnoha ohledech překonán


pojetí státu teologické - stát je výtvorem boha

a kategorie klasické - stát je jednotkou k dosažení civilizovaného života

právnické - stát je z principu regulativní role práva a normativní funkce

sociologické - stát je právní personifikací národa, společenství jednotlivců a skupin

technicko-kybernetické - stát je element politického systému, vstup-výstup - informace, zpracování, administrativní rozhodnutí, následný vstup s novou informací a opakování cyklu

sociálně geografické - společenství lidí, lokalizovaných na určité plošně vymezené části země

organizace politické -stát je nositelem práva jako mocenského prostředku, monopol užití moci

mezinárodněprávní - suverénní jednotka ve vztahu navenek a jeho vztahy k jiným subjektům

ústavněprávní - ústava stanoví organizaci státu a pravidla interakce subjektů i sebeomezení

(Teorie veřejné moci(vládnutí)str. 127-132,134-140, Státověda str. 23-28,47-58,Ústavní právo a státověda-1.díl-Obecná státověda str.45-52)