Státověda - zápočet - zpracované otázky 1-45

1.Důvodnost veřejné moci v dějinách
Vývoj lidstva postupně prokázal, že zájmy a představy nejsou v zásadě realizovatelné bez uplatnění autority nebo v systému, která jiná autorita umožní nebo povolí.. Společenská autorita se neobešla bez určitého organizovaného ztvárnění -- veřejná či politická moc.
Politická moc - ovládající
Ovládané
Problém - jaké zájmy a komu pol.moc slouží, zda-li je oprávněna k mocenskému prosazování zájmů, zda-li a kým je tato moc legitimována. Zda-li svoji legitimaci nepřekračuje nebo nezneužívá..
Veřejná moc - abstraktní pojem, který je jako organizovaný systém institucí nadaných mocenskými oprávněními.
Autorita v každé společnosti je vždy součástí vývoje.Ať je autorita jakkoli usurpátorská nebo naopak demokratická, má svoje motivy, způsoby, postupy a zákonitosti.

2.Pojetí státu, různé aspekty pohledu
Stát - je typem organizované autority, která má určitou strukturu a to z pohledu politologického, sociologického, theologického a hledisko právních doktrín
je založen na souhrnu obyvatel, které spojují určité znaky (etnické, genetické, rasové, národní..)
je typem moci, která má jistá pravidla
státy nevznikají automaticky a nejsou jednotkami jednou pro vždy danými. Jsou produktem lidské interakce, vznikají, mění se a zanikají jako výsledek lidské činnosti.
Stát za určitých his.podmínek - vzniká, obnovuje se, zaniká, vyděluje se ze soustátí
Motivy vzniku státu (vnější,vnitřní) - usurpací, emancipací národů, anektováním území, rekonstrukcí státnosti, mezinárodní smlouvy ….
Z politologického hlediska - forma národní existence
Z ústavně právního hlediska - forma organizace společnosti, jejíž neodlučitelnou vlastností je mocenská autorita
Z hlediska marxisticko-leninského - zakládá své učení na rozporech a antagonismu tříd
Z hlediska mezin. práva - je právní uznání státu souhrnem podmínek, za které mezin, společenství uznává stát jako stát.