Tématické okruhy ze Státovědy

1.Stát jako ústavněprávní kategorie

stát lze chápat jako určitou suverénní jednotku, která existuje ve světě odděleně od jednotek jiných a jako mechanismus politické moci uskutečňuje veřejný zájem
v prvním případě lze hovořit o tzv. vnějším aspektu státnosti
v druhém případě lze mluvit o tzv. vnitřním aspektu státnosti
z pohledu ústavněprávního je stát formou organizace společnosti, jejíž neodlučitelnou složkou je mocenská autorita
- tato instituce je zformulována v ústavě, která stanoví organizaci státu a jeho omezení
stát současně vytváří prostředky k prosazení veřejného zájmu a zachování sama sebe

2.Co je princip sebeurčení lidu?

- souvisí se složitými důvody vzniku prvních ústav
- v občanské společnosti je princip sebeurčení lidu ideou neomezené ústavodárné moci občanů ( je vyvozováno právo občanů vytvářet a přetvářet ústavu) na rozdíl od moci ustavené (moci již omezené, fungující v rámci a mezích daných mocí ústavodárnou)
- jde o myšlenku, že demokracie jako státní zřízení nejen o sobě, co do podstaty, nýbrž svou existencí odkazuje na skutečný základ - na sebeurčení lidu, vlastního občanské společnosti.

3.Co je objektivní a subjektivní volební právo

- ustavování parlamentu v plurální společnosti je proces, jehož smyslem je personálně obsadit orgán, jenž svými nositeli bude představovat společnou vůli lidí,volby legitimují veřejnou moc, jsou procedurou utváření zákonodárného orgánu
- v demokratických státech jsou volbami ustavovány různé druhy orgánu veřejné moci,tedy nejen parlamentního typu(president,zastupitelské orgány,úředníci)
- volby jsou považovány za hlavní nástroj liberální demokracie, během voleb jsou kandidáti legitimování k činnostem v orgánech reprezentace
- volby se nedají chápat jen jako výběr vládnoucích ---Soutěžní volby---umožňují informovat obyvatelstvo o obsahu funkcí veřejné moci a zpětný kontakt kandidátu vůči voličům,jsou tedy informačním prostředkem
- volby jsou výběrem osob---které jsou potencionálně schopné rozhodovat = hovořit lze o výběru kandidátu elity politického života, jsou kariérním postupem, v němž se vybírají a ověřují profesionálně legitimují osoby schopné rozhodovat, systémově uvažovat a mnohovrstvě komunikovat
- klíčový princip demokracie je periodičnost voleb = časové omezení výkonu pravomocí, obměňování složení volebních orgánu
- tento proces, volební proces je založen na organizačních opatřeních---objektivní volební právo a možnosti občanu volit,či být volen---subjektivní volební právo
- ústavy psané zpravidla zakládají principy, na nichž je subjektivní volební právo založeno a vycházejí z nich i zásady volebního systému
- konkrétní úprava je záležitostí volebních zákonu, volebních zvyklostí nebo dohod politických stran
- volební právo občanů, tedy subjektivní je ústavami založeno jako všeobecné, rovné s tajným hlasováním
- všeobecnost práva prošla vývojovými etapami, zejména postupným uznáním volebního práva žen, rovnoprávnost z mnohařaddch státech
- z ústav zpravidla vychází volební zletilost občana - 18 let, která je totožná s hranicí občanskoprávní a trestněprávní
- existují i další podmínky určující přístup k volebnímu právu jsou tzv.cenzy---majetkové(požadavek mít určité vlastnictví),gramotní,pobytu.
- volební právo je zpravidla svobodné = můžeme se účastnit, ale nemusíme -bez vlivu a zásahu jiné vůle
- z hlediska účasti ve volbách je nutné být zapsán ve volebních seznamech-rozlišujeme dva způsoby sestavení voličských seznamů:
a)povinná - každý se musí sám starat o to aby byl zapsán do voličských seznamů
b)nepovinná -všichni jsou zařazeni - mají to na starost místní orgány