Popis:
4) Vysvětlete rozdíly mezi zákonným opatřením Senátu a běžným zákonem.
Senát může sám přijímat zákonná opatření, vyhlašována stejným způsobem jako zákona. Zákonná opatření se ve smyslu čl. 33 Ústavy přijímají za podmínek, že dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny, ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona, a vláda navrhne jeho přijetí. K platnosti zákonného opatření se vyžaduje dodatečný souhlas Poslanecké sněmovny. Zákonné opatření je vyloučeno ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy.
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem (parlamentem). Pokud jde o právní sílu, jsou zákony nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením), avšak podřízen Ústavě a ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám.
Klíčová slova:
ústavní právo
mezinárodní smlouvy
nařízení
směrnice
vyhlášky
Obsah:
- 4) Vysvětlete rozdíly mezi zákonným opatřením Senátu a běžným zákonem.
5) Důsledky rozporu mezinárodní smlouvy dle čl. 10a Ústavy a ústavního zákona před ratifikací této smlouvy a po její ratifikaci. 344
6) Hlavní změny v právu EU založené Lisabonskou smlouvou
7) Vysvětlete hlavní rozdíly mezi „nařízením“ a „směrnicí“ práva EU
8) Porovnejte ústavní zakotvení nařízení vlády a právních předpisů ministerstev
9) Porovnejte obecně závazné vyhlášky obcí/krajů a nařízení obcí/krajů.