Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 663
projektů
Ústavní právo - řešené otázky ke zkoušce
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5232 |
| Poslední úprava 02.03.2015 |
Zobrazeno 1 240 x |
Autor: techplanet |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
90,8% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Ústavní právo
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:28 stran
1. Rysy a etapy čs. ústavního vývoje
Zvláštnosti ústavní historie Československa byly dobově podmíněny zejména okolnostmi vzniku I. Československé republiky na pozadí rozpadu Rakouska - Uherska a dále pak zejména II. světovou válkou a poválečným rozdělením světa. Vnitřními událostmi, které rozhodujícím způsobem ovlivnily ústavní vývoj, byly pak především přetržení restituce I. republiky po II. světové válce v letech 1948 a následujících a s tím související plné podřazení vnitřního ústavního systému režimu sovětského konstitucionalismu.
Po roce 1989 pak rozdíly ve vývoji obnovené demokratické politiky na straně obou států vedly až k jejich ústavnímu rozchodu. A tedy vzniku samostatné České republiky.
Pro samotný ústavní vývoj Československa je charakteristické, že vznik a život jeho ústav se vážou na rozhodující státní i politické změny. Vývoj čs. ústavní historie tedy probíhal v určitých vývojových vlnách.
Ve vnitřním ústavním vývoji Československa lze doložit několik etap ústavního vývoje:
1) období platnosti tzv. Prozatímní ústavy z roku 1918
2) období po přijetí Ústavy ČSR z roku 1920 (do roku 1938)
3) období tzv. Prozatímního zřízení Londýnského a postupná obnova demokratické ústavnosti
4) období 1945 až 1948, zejména charakterizované vytvořením Ústavodárného národního shromáždění a přípravou nové ústavy
5) období platnosti Ústavy 9. května (1948 - 1960)
6) období plné platnosti Ústavy ČSSR z roku 1960 do roku 1968
7) období federativní ČSSR na základě změn vnesených do ústavního systému v roce 1968
8) období tzv. přechodového ústavního systému, jehož součástí je obnova politické demokracie, tržního hospodářství a panství práva
Zvláštnosti ústavní historie Československa byly dobově podmíněny zejména okolnostmi vzniku I. Československé republiky na pozadí rozpadu Rakouska - Uherska a dále pak zejména II. světovou válkou a poválečným rozdělením světa. Vnitřními událostmi, které rozhodujícím způsobem ovlivnily ústavní vývoj, byly pak především přetržení restituce I. republiky po II. světové válce v letech 1948 a následujících a s tím související plné podřazení vnitřního ústavního systému režimu sovětského konstitucionalismu.
Po roce 1989 pak rozdíly ve vývoji obnovené demokratické politiky na straně obou států vedly až k jejich ústavnímu rozchodu. A tedy vzniku samostatné České republiky.
Pro samotný ústavní vývoj Československa je charakteristické, že vznik a život jeho ústav se vážou na rozhodující státní i politické změny. Vývoj čs. ústavní historie tedy probíhal v určitých vývojových vlnách.
Ve vnitřním ústavním vývoji Československa lze doložit několik etap ústavního vývoje:
1) období platnosti tzv. Prozatímní ústavy z roku 1918
2) období po přijetí Ústavy ČSR z roku 1920 (do roku 1938)
3) období tzv. Prozatímního zřízení Londýnského a postupná obnova demokratické ústavnosti
4) období 1945 až 1948, zejména charakterizované vytvořením Ústavodárného národního shromáždění a přípravou nové ústavy
5) období platnosti Ústavy 9. května (1948 - 1960)
6) období plné platnosti Ústavy ČSSR z roku 1960 do roku 1968
7) období federativní ČSSR na základě změn vnesených do ústavního systému v roce 1968
8) období tzv. přechodového ústavního systému, jehož součástí je obnova politické demokracie, tržního hospodářství a panství práva
Klíčová slova:
kontinuita
lidská práva
ústavní pořádek
bezpečnost
osobní údaje
politické strany
Obsah:
- 1. Rysy a etapy čs. ústavního vývoje
2. Ústavněprávní aspekty rozdělení Československa
3. Kontinuita a diskontinuita při vzniku Československa, tzv. recepční normy
4. Pojetí státního občanství České republiky, jeho obsah
5. Způsoby nabývání státního občanství a jejich obsah
6. Způsoby pozbývání státního občanství a jejich obsah
7. Charakteristika a struktura Parlamentu ČR, jeho vnitřní organizace ve smyslu
8. Ústavněprávní vztah komor Parlamentu ČR
9. Pravomoc a působnost Parlamentu ČR, pravomoc PS, pravomoc SE
10. Právní základy jednání Parlamentu ČR, parlamentní právo procesní a jeho obsah,
11. Způsoby jednání a usnášení se Parlamentu ČR
12. Zákonodárný proces v Parlamentu ČR
13. Zvláštní typy řízení v Parlamentu ČR, v jednotlivých komorách.
14. Zvláštnosti parlamentního práva procesního v Senátu Parlamentu ČR.
15. Zákonodárný postup až k vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
16. Ústavněprávní pojetí mandátu poslance a senátora, jeho vznik, obsah a zánik.
17. Ústavněprávní procesní ochrana mandátu poslance a senátora.
18. Jednání o důvěře vládě.
19. Výbory a komise komor Parlamentu ČR, charakteristika jejich působnosti.
20. Poslanecký klub jako instituce, postavení, oprávnění.
21. Volební právo objektivní, volební řád tzv. všeobecných voleb, právní základy organizace voleb
22. Volební orgány jako instituce volebního práva, jejich druhy a kompetence.
23. Pojetí subjektivního volebního práva občana, jeho právní obsah
24. Koncepce a mechanismus přidělování mandátu podle volebních zákonů, volební geografie a volební aritmetika podle volebních zákonů.
25. Ústavní postavení prezidenta republiky.
26. Právní základy a způsob volby prezidenta.
27. Ústavní postavení vlády ČR, její odpovědnost.
28. Ústavní pojetí „důvěry“ a „nedůvěry“ vládě.
29. Ústavní koncepce státního zastupitelství.
30. Veřejný ochránce práv a jeho postavení v ústavním systému a právním systému ČR.
31. Pojetí moci soudní, principy organizace a činnosti českého soudnictví podle ústavního pořádku ČR.
32. Soustava soudů a jejich druhy.
33. Vznik a zánik funkce soudce.
34. Vznik a vývoj čs. ústavního soudnictví, jeho historická inspirace.
35. Ústavní postavení soudce Ústavního soudu ČR.
36. Kompetence Ústavního soudu ČR, její klasifikace a charakteristika.
37. Organizace Ústavního soudu ČR.
38. Ústavní postavení Nejvyššího kontrolního úřadu.
39. Ústavní základy bezpečnosti ČR.
40. Ústavní postavení ČNB.
41. Ústavní pořádek České republiky, pojetí, obsah, vztah Ústavy a Listiny.
42. Lidská práva a základní svobody, ústavněprávní obsah Listiny.
43. Právo na život, způsobilost mít práva, ústavněprávní obsah.
44. Nedotknutelnost osoby a obydlí, ústavněprávní obsah.
45. Právo vlastnictví podle Listiny.
46. Osobní svoboda člověka, svoboda pohybu a pobytu, ústavněprávní obsah.
47. Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, ústavněprávní obsah.
48. Právo svobodného projevu náboženství nebo víry, ústavněprávní obsah.
49. Koncepce politických práv podle Listiny
50. Svoboda projevu.
51. Právo na informace podle Listiny a jeho provedení zákonem.
52. Ústavně právní základ petičního práva a jeho provedení zákony.
53. Ústavněprávní základ práva shromažďovacího a jeho zákonný obsah.
54. Koncepce a formy sdružování podle Listiny.
55. Ústavněprávní obsah práva podílet se na správě veřejných věcí.
56. Práva národnostních a etnických menšin, ústavněprávní obsah, zákonný obsah.
57. Práva hospodářská, sociální a kulturní, ústavněprávní obsah.
58. Listina a práva v sociální oblasti.
59. Ústavněprávní obsah práva na vzdělání, akademická samospráva.
60. Ústavně zaručené procesní zásady v řízení před soudy a jejich provedení zákonem o soudech a soudcích.
61. Ústavněprávní pojetí politických stran.
62. Právní aspekty vzniku, činnosti, hospodaření a zániku politických stran
63. Soudní ochrana politických stran.
64. Možnosti omezení svobody projevu.
65. Ochrana osobních údajů.
66. Pojetí azylu v českém právním řádu.
67. Vztah ústavněprávní ochrany menšin a mezinárodně právní ochrany menšin.