Ústavní základy veřejné moci a její organizace

moderní stát

ústavní základy

veřejná moc

organizace

mimořádné situace

• 1. Pojem moderního státu jako předpokladu pro oddělení soukromé a veřejné moci. Základní znaky moderního státu v jeho vývoji.
  2. Veřejné a soukromé právo - základní teorie pro odlišení. Význam rozlišení z hlediska kompetencí orgánů veřejné moci. Řešení sporů o začlenění do veřejného či soukromého práva (zák. č. 131/2002 Sb.).
  3. Základní rysy území státu z hlediska organizace státní moci. Unitární forma ČR a její zakotvení. Ústavní základy území ČR a její státní hranice. Vliv členství v EU na právní režim státních hranic
  4. Členění území ČR - samosprávné a správní. Význam pro výkon veřejné moci. Právní úprava v ústavních a obyčejných zákonech. Právní povaha územních jednotek (decentralizace, dekoncentrace). Změny územního členění státu.
  5. Pojem veřejné moci - obecné vymezení a pojetí, vymezení v právních předpisech (např. Ústava, Listina, SprŘ, ZÚS) a v judikatuře Ústavního soudu. Konkretizace znaků veřejné moci v ústavním pořádku.
  6. Státní moc ČR a ústavní vyjádření znaků územní svrchovanosti, personální a územní výsosti, princip ochrany a univerzality. Legitimita a demokratická legalita veřejné moci v ústavním právu ČR
  7. Výkon státní a veřejné moci podle Ústavy. Možnosti uplatnění přímé, polopřímé a zastupitelské demokracie v ČR (volby, zákon o místním referendu, zákon o krajském referendu). Referendum o přistoupení ČR k EU podle ústavního zákona č. 515/2002 Sb.
  8. Dělba státní moci v ústavním právu ČR. Pojem dělby moci a dělby mocí. Monistická, dualistická, trialistická a kvadrialistická koncepce dělby moci. Ústava ČR a koncepce dělby moci. Prvky dělby moci na příkladu Ústavy ČR. Charakteristika jednotlivých větví státní moci (materiální, formální, subjektivní a právní kritérium).
  9. Role veřejné správy v ústavní koncepci dělby moci v ČR. Pojem exekutivy a vládní a výkonné moci, zvláštnosti samosprávy (odlišení od státní moci a možnosti soudní kontroly).
  10. Ústavní pojetí státního orgánu. Složky právního statusu. Pravomoc, působnost, kompetence nebo příslušnost státního orgánu. Řešení kompetenčních sporů (sporů o příslušnost) v rámci státu a jednotlivých větví moci a jejich právní úprava pro řízení před Ústavním soudem a Nejvyšším správním soudem.
  11. Forma vlády v ČR. Jednotlivé znaky a složky. Nositel moci. Forma výkonu veřejné moci podle ústavního pořádku. Vznik orgánů veřejné moci a jejich vzájemné vztahy.
  12. Postavení Parlamentu a jeho vztahy k jiným státním orgánům, zejména orgánům veřejné správy. Zákonodárná, organizační, kreační a kontrolní působnost komor Parlamentu.
  13. Význam zákonodárné činnosti Parlamentu pro fungování větví veřejné moci (zákonodárná, výkonná a soudní). Princip legality z hlediska výkonu veřejné moci. Pojem zákona a podzákonného právního předpisu, jejich vzájemný vztah.
  14. Prezident a veřejná moc v ČR. Postavení a kompetence. Problém postavení prezidenta jako orgánu výkonné moci. Pojem moci vládní a výkonné na příkladu kompetencí prezidenta (možnost soudního přezkumu aktů prezidenta).
  15. Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci. Ústavní postavení a úkoly. Vztahy vlády k jiným orgánům veřejné moci (Parlament, prezident, ministerstva, soudy, Ústavní soud).
  16. Právní status ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. Kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.). Způsob zřízení a vymezení působnosti správních úřadů.
  17. Pojetí soudní moci v Ústavě ČR. Přehled typů soudních pravomocí a jejich ústavního zakotvení. Základní principy organizace a činnosti soudů. Vztah soudní moci k jiným orgánům veřejné moci.
  18. Veřejnoprávní soudnictví - ústavněprávní soudní pravomoc, správně-právní soudní pravomoc. Ústavní vymezení (Ústava a LZPS). Východiska soudního přezkumu ústavnosti a zákonnosti aktů veřejné moci.
  19. Ústavní soud a veřejná moc. Charakteristika postavení Ústavního soudu a jeho vztahů k jiným orgánům veřejné moci z hlediska jeho kompetencí podle čl. 87 Ústavy ČR (obecný přehled).
  20. Kontrola ústavnosti a právnosti právních předpisů Ústavním soudem, popř. jinými orgány veřejné moci. Vázanost zákonem v rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci.
  21. Ústavní stížnost a charakteristika pojmu „zásah orgánu veřejné moci“. Stížnost proti zásahu do práva na samosprávu z hlediska ústavního vymezení záruk práva na samosprávu.
  22. Česká republika jako demokratický právní stát. Principy demokracie a právního státu v ústavním pořádku ČR (zakotvení) a záruky jejich uplatňování z hlediska výkonu veřejné moci. Nepřípustnost změny jejich podstatných náležitostí.
  23. Odpovědnost nositelů veřejné moci za její výkon. Ústavní východiska v právním státě dle Ústavy ČR a Listiny. Formy odpovědnosti u jednotlivých orgánů a jejich funkcionářů.
  24. Ústavní úprava územní samosprávy. Pojetí. Samospráva jako podstatná náležitost demokratického právního státu. Základní znaky územních veřejnoprávních korporací a jejich postavení navzájem (stát - VÚSC - obce).
  ...
  ...
  ...