Vypracované okruhy z předmětu Sekty

1. Cíl. Každá sekta má stanoven, třeba i mlhavě či metaforicky cíl. Protože tento cíl musí být oním "zářícím okem" pyramidy, nemůže být dosažitelný. Spíše je vyjádřen abstraktní myšlenkou - jako "osvícení","uvědomování", "naprostá svoboda", "osvobození" nebo "spása" - to, co člen kultu zažije, až "se dostane" na vrchol pyramidy. Vstup do sekty znamená únik před problémy, ale daný cíl umožňuje členům vnímat tento únik jako pozitivní cestu k vyšším duchovním stavům.

2. Charismatický vůdce. Všechny sekty - duchovní nebo světské - mají ve svém čele charismatickou figuru. V tomto kontextu charismatický znamená více než pohledný nebo dobře vypadající. Charisma můžeme definovat jako schopnost provádět hypnotickou indukci. Vůdce musí být někdo, kdo může užít mluvu, chování a energii k nevysvětlitelnému ovlivnění. Zatímco někteří vůdci rozvíjejí tyto schopnosti po celá léta trvání výzkumů neurolingvistického programování a ericksonovských technik, většina z nich princip těchto technik nechápe. Pouze tuší, jak jejich gesta, kolísání hlasu nebo oční kontakt může přivést jejich stoupence do stavu, kdy se jejich mysl dá snadno ovládat."
U náboženských sekt vůdce dosahuje božského postavení jedním ze dvou způsobů. Za prvé tvrzením, že je vybraným nástupcem posledního guru, nebo reinkarnací předchozího mesiáše - Buddhy, Krista nebo Krišny. Za druhé může tvrdit, že je ztělesněním zcela nové duchovní síly - buďto se zrodil jako zasvěcený, nebo prožil trauma "probuzení", nebo prozřel vnáhlém přívalu "Čerstvého větru". Druhá metoda nabízí vůdcům větší svobodu při uplatňování svých zásad na vyžadovaných základech, nebo jim umožňuje předepisovat podivné praktiky, pomocí kterých stoupenci dosáhnou stejného stavu zasloužené milosti.