Popis:
1. Definice, vznik a vývoj farmakognozie. Objekt jejího zkoumání a úlohy. Postavení v systému farmaceutických věd
empirie, Hippocrates, Theofrastos - systematika, Dioscurides - De Materia Medica, Galenos, Avicenna, Mathioli. Renesance - účinek propojen ke konkrétní LL, Paracelsus, J.J. Kamel - jezuita, Filipíny, medaile VFU, 18. A 19.stol - rozkvět, droga jako surovina k izolaci: objev morfinu, izolace atropinu, Linné - systematika, Lhoták, Švec, Homola. Dnes: studium LL, LR, mechanismy účinku a tvorby, biotechnologie.
Přírodní náhrady krevní plazmy a transfúzní tekutiny, léčiva ovlivňující krevní srážení
Krev (sanquis) a plazma (po oddělení buněk)
Plasma 5 frakcí: 1. fibrinogen 2. γ-globulin (na vakcíny) 3.β-globuliny (příprava trombinu) 4. α a β-globuliny
5. albumin (koloid, onkotický tlak - drží vodu v cévním řečišti)
Náhrady krevní plazmy
1. Dextrany - vysokomol.polysacharidy slizovité konzistence, Mr=30 000 - 30 000 000, základní řetězec
α-D(1→6)glu (boční 1→3, méně 1→4), vznikají na enzymaticky na povrchu
barterie Leconostoc mesenteroides ze substrátu sacharózy (enzym dextransukrása), fru je pak dále utilizována, 2-denní kultivace, pak vysrážení EtOH hydrolýza HCl frakcionace
• dextran 1, Mr=cca 1000, zisk frakcionací z dextranu, směs isomaltooligosacharidů
• (dextran 10, Mr=cca 10 000)
• (dextran 20, Mr=cca 20000)
• dextran 40, Mr=cca 40 000, řetězec glu(1→6)
• dextran 60, Mr=cca 60 000, řetězec glu(1→6)
• dextran 70, Mr=cca 70 000 řetězec glu(1→6)
2. Deriváty želatiny - vznik odbourávání kolagenu (jateční zvířata)
3. Deriváty škrobu - hlavně 6-hydroxyethylškrob
Klíčová slova:
farmacie
krevní srážení
léčiva
farmakognozie
antibiotika
Obsah:
- Definice, vznik a vývoj farmakognozie. Objekt jejího zkoumání a úlohy. Postavení v systému farmaceutických věd
Drogy a léčiva přírodního původu. Definice drogy. Zdroje přírodních léčiv; obsahové látky a jejich dělení
Typy přírodních látek, jejich třídění, systémy
Metodologie farmakognozie
Český Lékopis, zkoušení drog
Primární a sekundární metabolity. Prekurzory. Vzájemné vztahy v metabolismu rostlin z hlediska farmaceuticky významných látek
Extrakce a izolace obsahových látek rostlin
Fyzikálně-chemické metody identifikace sekundárních metabolitů
Sacharidy, oligo- a polysacharidy: charakteristika, tvorba, výskyt, terapeutické použitií
Glykosidy: charakteristika, tvorba v rostlinném organismu, terapeutické použití
Šikimáty: kumariny, lignany a fenylpropanoidy. Tvorba, výskyt, terapeutické použití
Šikimáty: katechiny, depsidy, deriváty kyseliny benzoové a galové. Tvorba, výskyt, použití
Mechanismus tvorby alkaloidů v rostlinách. Reakce uplatňující se při tvorbě alkaloidů
Alkaloidy odvozené od lyzinu: tvorba, výskyt, použití
Alkaloidy odvozené od ornitinu. Tvorba, výskyt, použití
Alkaloidy odvozené od fenylalaninu a tyrosinu. Tvorba, výskyt, použití
Alkaloidy odvozené od tryptofanu. Tvorba, výskyt, použití
Alkaloidy odvozené od histidinu, kyseliny antranilové a kyseliny nikotinové. Tvorba, výskyt, použití
Terpenické a steroidní alkaloidy. Tvorba, výskyt, použití
Alifatické acetogeniny. Tuky, vosky. Tvorba, výskyt, použití
Prostaglandiny. Tvorba, výskyt, použití
Aromatické acetogeniny. Antrachinonové glykosidy. Tvorba, výskyt, použití
Aromatické acetogeniny. Tetracykliny, A-kruh flavonoidů. Tvorba, výskyt, použití
Mevalonáty-terpenoidy. Tvorba polyizoprenových řetězců. Rozdělení, výskyt, použití
Steroidy. Tvorba, delení, výskyt, použití
Saponiny. Tvorba, delení, výskyt, použití
Biogenní látky používané ve farmacii jako pomocné. Charakteristika, dělení, výskyt, použití
Léčiva z mikroorganizmů a hub. Přírodní antibiotika. Charakteristika, výskyt, použití
Přírodní léčiva a pomocné látky peptidového a bílkovinného charakteru. Živočišné jedy. Zdroje, charakteristika, použití
Rostlinné a živočišné zdroje vitamínů. Výskyt, charakteristika, použití