Popis:
1. Postavení veřejného sektoru v národním hospodářství. Zdůvodnění existence veřejného sektoru v tržní ekonomice z hlediska ekonomického a z hlediska uspokojování potřeb.
Veřejný sektor - určitá část národního hospodářství (NH)
NH - součástí společnosti jako systému. Pro společnost má rozhodující význam - uspokojuje její materiální potřeby a vytváří podmínky pro uspokojování jejích nemateriálních potřeb. Je tvořeno soustavou prvků a vztahů mezi nimi.
Pro veřejný sektor je důležitá zejména oblast nemateriálních služeb - veřejná správa, armáda, policie, justice, školství, kultura, tělesná kultura, zdravotnictví, sociální služby, věda a výzkum, tvorba a distribuce informací, doprava, spoje.
Ekonomické zdůvodnění existence veřejného sektoru
Podstata tržní ekonomiky - největší část v soukromém sektoru. Soukromý sektor fungující na bázi soukromého podnikání má své přednosti:
statek se vyrábí, pokud splňuje požadavky trhu (zaplatit více než jsou náklady) - existuje poptávka, trh zabezpečuje uspokojování potřeb
efektivnost výroby je zajištěna konkurencí - pokud je firma neefektivní, konec firmy a výrobní faktory se přelévají jinam, trh zabezpečuje optimální alokaci a využití zdrojů
Existence veřejného sektoru z hlediska uspokojování potřeb
Potřeba - z ekonomického hlediska je definována jako pociťovaný nedostatek. Je uspokojována spotřebou statků.
Spotřeba statků - je jednou z fází reprodukčního cyklu (výroba, rozdělování, spotřeba), je podmínkou reprodukce, je smyslem a předpokladem fungování NH, resp. společnosti jako celku. Přitom fungování NH vytváří předpoklady pro uspokojování potřeb co do kvantity i kvality a tím má nezastupitelný význam pro život lidí jako jednotlivců i celé společnosti.
Klíčová slova:
veřejný sektor
veřejné statky
státní rozpočet
sociální politika
územní samospráva
transformace
Obsah:
- 1. Postavení veřejného sektoru v národním hospodářství. Zdůvodnění existence veřejného sektoru v tržní ekonomice z hlediska ekonomického a z hlediska uspokojování potřeb.
2. Funkce veřejného sektoru (alokační, distribuční, stabilizační, regulační, stimulační, kontrolní)
3. Veřejná volba jako nástroj rozhodování ve veřejném sektoru - podstata, formy veřejné volby, základní postupy a problémy veřejné volby.
4. Veřejné statky - charakteristika, klasifikace veřejných statků (čistě veřejné statky, částečně veřejné statky, veřejně poskytované soukromé statky), podmínky efektivní nabídky veřejných statků, nástroje přidělování veřejných statků, problém jednotné spotřeby.
5. Veřejné výdaje - financování dělitelných a nedělitelných veřejných projektů, problémy hodnocení efektivnosti veřejných výdajů, příčiny růstu veřejných výdajů
6. Státní rozpočet - vymezení pojmu, rozpočtové zásady, funkce státního rozpočtu
7. Příjmy a výdaje státního rozpočtu. Příčiny růstu veřejných výdajů. Faktory ovlivňující příjmy SR.
8. Vztah příjmů a výdajů státního rozpočtu, přístupy k otázce vyrovnanosti státního rozpočtu, možnosti řešení deficitu státního rozpočtu.
9. Rozpočtová soustava. Rozpočtový proces, rozpočtová skladba. Modely soustav rozpočtů - zásady fiskálního federalismu. Rozpočty měst a obcí - struktura jejich příjmů a výdajů.
10. Daňové příjmy územních rozpočtů (zásady zdaňování, kategorie příjmů, daně a poplatky plynoucí do municipálních rozpočtů).
11. Nenávratné příjmy územních rozpočtů (dotace - kapitálové, běžné, vlastní nedaňové příjmy, uživatelské poplatky, příjmy z mimorozpočtových fondů, sdružování finančních prostředků). Návratné příjmy územních rozpočtů (úvěr, komunální dluhopis, směnka - charakteristika, použití).
12. Výdaje územního rozpočtu.
13. Základy daňové teorie. Daňové principy. Princip spravedlnosti ve zdanění. Efektivnost zdanění. Daňové břemeno a mrtvá ztráta. Daňová distorze.
14. Sociální politika. Sociální zabezpečení obyvatelstva ČR.
15. Charakteristika krajů a obcí - základní vymezení, úkoly zabezpečované kraji a obcemi, přenesená a samostatná působnost obce.
16. Charakteristika struktury územních samospráv v ČR, modely fiskálního federalismu, problematika rozpočtového určení daní, transformace územní veřejné správy po roce 1989.